Pandemie koronaviru dala českému zdravotnictví zabrat. Ne sice tak markantně jako v některých okolních státech, ale i přesto poukázala na slabá a neefektivní místa, která je nutné změnit. Na co bychom se pod hlavičkou Koruny České zaměřili a jak bychom pomohli vrátit český zdravotnický systém do normálu?
Funkční systém centrálního administrativního řízení zdravotnictví
Během pandemie jsme si mohli všimnout častých změn ministrů zdravotnictví. Je otázkou, zda to bylo opravdu nutné, nebo se jednalo spíše o taktické kroky k získání přízně občanů.
Ať tak či onak, je potřeba v tomto směru nastavit jasná pravidla, která přijímání a odvolávání ministrů dají systém a již nepůjde o pouhé nahodilé rozmary z řad vyšší moci.
V případě nastavování plošných opatření musí být navíc vždy srozumitelně popsáno, proč se tak stane a z čeho toto rozhodnutí vychází. Vše transparentně a s dohledatelnými informacemi.
„Systém primární zdravotní péče prokázal svoji akceschopnost, robustnost a stabilitu. Dostupnost a rychlost kvalitní lékařské péče i mimo velká sídelní centra a zejména na venkově byla zásadní pro včasné zachycení a léčbu onemocnění již na tomto základním stupni a významnou měrou tak předešly náporu na centralizovaná pracoviště a jejich přehlcení. Systém decentralizované primární péče je proto nutno zachovat, resp. nadále posilovat.“ – výňatek z volebního programu 2021 Koruny České
Získání nového kvalifikovaného personálu do zdravotnických zařízení
COVID-19 rovněž ukázal, že hlavním problémem není chybějící přístrojové vybavení JIP, nýbrž nedostatečný počet kvalifikovaného personálu, který by jej obsluhoval. Z toho důvodu je více než nutné takové odborníky získat. Motivací bude systémové zvýšení platů a rozdělení povinností – v současné době je neúnosný počet přesčasů a fyzická i psychická náročnost tohoto povolání. Není tedy divu, proč je jen malý zájem o vykonávání takovéto pracovní pozice.
Další vize České Koruny pro volby 2021 do Poslanecké sněmovny
V českém zdravotnictví najdeme ještě mnoho prostoru ke zlepšení. Je nezbytné navýšit kapacity specializovaných pracovišť, včetně zřízení Národního onkologického centra – my takové zařízení již v podstatě máme. Jde o Masarykův onkologický ústav v Brně, který je od roku 2009 držitelem mezinárodní akreditace JCI a zastřešuje onkologickou péči v celé ČR. Stejně tak chceme ohlídat zbytečné výdaje, které častokrát z veřejných peněz odchází.
Prvním krokem bude zavedení úhrady zdravotnických výkonů pacientem, jemuž budou výdaje následně uhrazeny jeho zdravotní pojišťovnou. Už tento prvek významně omezí vícenásobné nebo předražené vykazování zdravotnických úkonů.
„Samozřejmě to neznamená další finanční zátěž – pojišťovny jistě přijdou s platebními kartami na úhradu plateb v ordinaci nebo v nemocnici. Důležité ale je, aby lidé sami kontrolovali, za co jsou peníze z jejich pojištění utráceny,“ doplnil předseda strany RNDr. Radim Špaček.
K tématu se také vyjádřil Pavel Andrš, krajský lídr monarchistické strany Koruna Česká za Olomoucký kraj a předseda Nadačního fondu Olomoucké koalice neziskových organizací:
„Základním předpokladem pro úsporu finančních prostředků plynoucích do zdravotnictví je společný informační systém pro všechny poskytovatele zdravotní péče. Poslední pokus o sdílení zdravotnických informací byl projekt Elektronické zdravotní knížky v roce 2012, stál 2 mld. Kč a byl ukončen dříve, než stačily doběhnout pilotní projekty. Od té doby je každý hojně vyšetřován a snímkován, protože to je na zdravotní péči to nejvýnosnější. Pokud se někdo rozhodne navštívit v průběhu jediného dne pět lékařů stejné odbornosti, nic mu v tom nebrání. Vždyť jen za covidové testy zaplatily zdravotní pojišťovny přes 3 mld. Kč.
Podle našeho názoru je nutné změnit filosofii, že majitelem výsledku vyšetření je zdravotnické zařízení, které vyšetření provede. Majitelem musí být klient, z jehož zdravotního pojištění se odborné vyšetření poskytuje. A podle principu „medicíny založené na důkazech“ je bytostným zájmem všech nemocných, aby veškeré výsledky odborných vyšetření byly dostupné všem poskytovatelům zdravotní péče. Dnes není problém poslat recept nebo neschopenku elektronicky na druhý konec republiky, ale stačí onemocnět v sousedním městě a celé léčení začíná znovu.“
