Článek

Rozhovor s Petrem Vackem o Koruně České, zahraničním působení a adrenalinových zálibách

JUDr. Petr Vacek, člen monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska a lídr kandidátky pro Prahu, je zajímavá osobnost nejen z pohledu svého dlouholetého působení v zahraničí, ale také z hlediska neobvyklých zájmů. Na vše jsme se jej zeptali a jeho odpovědi si nyní můžete přečíst.

  1. Dobrý den, pane doktore Vacku. Ve státní sféře se už pohybujete nějakou dobu, a to zejména v zahraničí. Ve kterých zemích a na jakých postech jste v cizině figuroval? Která z těchto zkušeností pro vás byla nejzajímavější a proč? 

Po revoluci,  v roce 1990, jsem  působil jako chargé d´ affaires na velvyslanectví v Oslo. Dělení Československa mě zastihlo jako konzula ve Vídni a svou diplomatickou kariéru jsem ukončil jako konzul v Tokiu. Největším zážitkem bylo nepochybně mé diplomatické působení v Norském království, kde jsem měl tu čest být několikrát přijat k audienci u Jeho Veličenstva krále Olava V., m.j. též v souvislosti s návštěvou pana prezidenta Václava Havla. Panovník zde byl lidmi ctěn a milován.  Sám si řídil své auto na cestě do královského paláce, nevyhýbal se přímému kontaktu s lidmi  a ve volném čase běhal na běžkách na hoře Holmenkollen, doprovázen pouze svým pejskem. Ochranku neměl a na udivený dotaz jednoho novináře ze zahraničního tisku proč tomu tak je a zda se nebojí se usmál a odvětil: “Nebojím a ochranku mám –  všichni Norové jsou mými ochránci”. Dokážete si představit podobnou situaci u nás?             

  1. Povoláním jste advokát se specializací na veřejné a soukromé mezinárodní právo. Co je vaše „alma mater“? Působil jste někdy v oboru, tedy jako advokát? Pokud ano, jaký byl nejvýznamnější případ, který jste obhajoval?

Má alma mater je Právnická fakulta Univerzity Karlovy. V advokacii působím od sklonku milénia. Zastupoval jsem více jak deset let Českou republiku u českých i zahraničních soudů v mnoha desítkách sporů o finanční vypořádání majetkových pohledávek vyplývajících z tzv. velké privatizace. Díky mým zkušenostem a práci se mi pro státní rozpočet – a teda pro nás pro všechny – podařilo zachránit několik miliard korun, a to je, při vší skromnosti, vynikající výsledek. Mezi ty nejzajímavější případy patřil vyhrané spory, ve kterých byla Česká republika žalována o zaplacení finanční náhrady z českou část mezinárodního přístavu v Hamburku a za výrobní podniky spadající pod automobilku Tatra ve Slovenské republice.     

  1. Koruna Česká, za kterou letos kandidujete do Poslanecké sněmovny, má mimo jiné za cíl zavést v České republice moderní monarchii. Proč jste se rozhodl právě pro tuto politickou stranu a ne jinou?

Na rozdíl od všech ostatních je to jediná politická strana, která se nepodbízí voličům. Má jasnou vizi, přesně vyhraněné a formulované myšlenky a usiluje o to, aby je voliči přijali za své. Koruna Česká se tedy nechová jako ostatní politické strany, které dle odhadů momentálních nálad voličů své programy pružně upravují a překrucují ve snaze vlísat se do voličské přízně a dostat hlas, aby po volbách na své sliby co nejrychleji zapomněly. Koruna Česká je tak stranou pro přemýšlivé, konzervativní občany, kteří znají jak hodnoty své vlastní, tak i své vlasti, ve které žijí.      

  1. Které body volebního programu jsou podle vás nejdůležitější a mělo by se na nich začít neodkladně pracovat? Máte už nějakou vizi/postupy, jak toho dosáhnete, pokud se vám podaří dostat do Poslanecké sněmovny?

Program Koruny České je vyvážený celek. Lze z něj tak jen velmi obtížně vybírat jednotlivé body či části, které si zaslouží větší pozornost či prioritu. Jedno však zmínit musím. České republika se za posledních 18 měsíců ocitla ve stavu těžké společenské krize a počínající krize hospodářské. Toto nelze zastírat. Prvořadým úkolem proto je vrátit zemi k normálu, zrušit restrikce a omezení, včetně stavu pandemické pohotovosti a veškerá opatření realizovat formou doporučení. Jen tak lze opět obnovit důvěru občanů ve stát.     

  1. Jak se díváte na současnou situaci ve světě a v České republice? Jsou podle vás loňská a letošní omezení v rámci COVID-19 adekvátní?

Stručně řečeno, adekvátní nikdy nebyla a stále nejsou. Zatímco počáteční stav chaosu a zjevné improvizace lze snad ještě omluvit strachem z nové a neznámé nemoci, současná rozsáhlá omezení běžného občanského života jsou již zcela překonaná, diskriminační,vykazují jasné znaky nezákonnosti a úřední svévole.   

  1. Jak dalece podle vás koronavirová opatření ovlivnila podnikatele, děti a obyvatele ČR a jak byste jednotlivé skupiny podpořil?

Opatření dopadla devastujícím způsobem na každého z nás, snad s výjimkou dovozců testů a ostatního medicínského materiálu. Nebojím se říci, že opatření byla pro mnohé podnikatele, možná pro většinu z nich, zcela likvidační. Nehovořím zde o nadnárodních řetězcích, které z krize paradoxně profitovaly,  ale  o nuceně zavřených malých obchodech, penzionech, sportovištích, zkrátka o malých a středních provozovnách obchodu a služeb, o rodinných firmách. Snad nejvíce byly poškozeny naše děti. Doba, po kterou byly všechny školy zavřené, je ve srovnání s ostatními evropskými a světovými státy zcela  bezprecedentní. Hovoří se dokonce o jedné ztracené generaci. Dle současné zprávy UNICEF se 20 tisíc dětí ocitlo bylo v důsledku vládních opatření uvrhla opatření A to je strašlivé.        

  1. Jste členem platformy Zdravé fórum a Institutu práva a občanských  svobod Pro Libertate. O co přesně se jedná a jaké je jejich poslání?

Zdravé fórum zahrnuje všechny lidi dobré vůle, kterým není jedno, jakým neblahým směrem se ubírá vývoj v České republice, jak jsou pod pláštíkem pandemie omezována svoboda a demokracie a jakým bezuzdným způsobem jsou vysávány veřejné zdroje.  Platforma sdružuje  experty z medicínských oborů, statistiky a matematického modelování, právníky, ekonomy, umělce a celou řadu řada dalších osobností. Institut práva a občanských svobod pro Libertate vznikl jako odborná právní základna, jejíž cílem je bojovat právními prostředky  proti všem snahám o omezování základních lidských práv a svobod. Všechny nás spojuje snaha co nejdříve odstranit existující nezákonnosti a všechny nesmysné a hrubě diskriminační zásahy státu do života občanů.     

  1. Hovoří se, že jste příznivcem adrenalinových sportů. Které to jsou? Je pravda, že jste byl v minulosti dokonce i letec? Co vás k tomu přivedlo?

Paragliding, potápění a horolezectví mi dodávaly adrenalin do doby, než jsem vstoupil do politiky a  pustil se do shora popisovaných právních bitev se státní a úřední svévolí. Teď mám adrenalinu na rozdávání.    

  1. Ve volném čase se aktuálně věnujete rekonstrukci historické tvrze z roku 1350, která původně patřila rytíři Přibíkovi. Je to náročné? Znáte už termín, kdy ji otevřete veřejnosti?

Tvrz jsem získal v okamžiku, kdy byla zapsána na seznamu nejohroženějších kulturních památek v České republice. Byla to ruina. Pan profesor architektury V. Girsa říká, že nadbytek peněz a málo času je spolehlivým zabijákem úspěšné rekonstrukce. Obojí u mně nehrozí. Postupuji proto pomalým kroky. Každý kámen, cihla či starý trám je několikrát obrácen v ruce a vždy najde své místo. Veřejnost je vítána již teď. Sportovní terminologií lze říci, že pro každého návštěvníka závodu je sice zajímavé sledovat závěrečný spurt, ale daleko zajímavější je poznat dřinu na každém metru maratonu. A to je současný stav. Budu proto jen doufat, že do cílové pásky někdy vůbec doběhnu.       

Sdílejte článek:

Share on facebook
Facebook
Share on linkedin
LinkedIn
Share on twitter
Twitter

Sdílejte článek:

Share on facebook
Share on linkedin