Aktuální nastavení příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu umožňuje nacházet skulinky k nekalým praktikám. Navíc po náročném minulém roce z důvodu pandemie koronaviru jsou veřejné rozpočty v dezolátním stavu a bude potřeba najít opatření, která je alespoň přiblíží žádoucímu konceptu – dlouhodobé vyrovnanosti. Jak chceme postupovat, abychom nedopadli podobně jako Řekové?
Konec dalšímu zadlužování země
„Kromě krátkodobého zmrazení státních výdajů a rychlé analýzy možnosti úspor na výdajové straně se jako žádoucí jeví do řešení zapojit mezinárodní kapitál, který dnes naši zemi často opouští. To ale není chyba jeho vlastníků, nýbrž politické reprezentace, která jim nedokáže nabídnout perspektivu pro další investování. Pokud stát systémově zvýhodní investice do sociálních, zdravotních a dalších služeb, u nichž hrozí, že nebudou moci být dlouhodobě státem hrazeny, pak je možné takový výpadek s pomocí soukromého kapitálu překlenout, což pro ekonomiku zajistí další multiplikační efekty (pracovní místa, spotřeba, odvody).“ – výňatek z volebního programu 2021 Koruny České
Efektivní a kontrolovaný výběr daní
V současné době je výběr daní zcela oddělen od jejich výdajů a navíc je vybírá anonymní úřad, který peníze převede do centrálního rozpočtu. Odtud jsou následně přeposílány z malé části do rozpočtu EU, nejvíce do rozpočtů ministerstev a částečně pak do rozpočtů krajů a obcí. Občané tak nemohou způsob utrácení těchto peněz ani zčásti ovlivnit, natož s jejich pomocí zlepšovat podmínky v obci nebo kraji, v němž žijí.
Chceme změnit daňovou soustavu a správu daní tak, aby výdaje měst a obcí byly financovány převážně z daní z nemovitostí (jako dosud) a z daní z příjmů, které by však vybíraly obce samy. Část by si ponechaly a část by odvedly do rozpočtu kraje.
Obce a kraje („země“ při zavedení monarchie) by mohly v určitém rozmezí určovat vlastní daňovou sazbu a výše daní i veřejných výdajů by se tak stala předmětem i jejich politiky. Je totiž velký rozdíl, zda zastupitelstvo obce rozhoduje o „cizích“ penězích odněkud shůry, nebo těch, které vybralo od svých sousedů a spoluobčanů.
Volby 2021 a pohled Koruny České na EU
Na českém území bylo v minulé době podpořeno několik operačních programů. Ty však neměly jednotná pravidla a pokyny se nečekaně měnily i v průběhu samotného financování. Česká ekonomika, krajina a společnost tak využily efektivně jen zlomek podpory, která směřovala ze strukturálních fondů EU k jejich zvelebení, a zbytek se rozplynul v nesmyslných nebo neefektivních projektech. Mimo to bylo vzhledem k uživatelsky nepřívětivé aplikaci náročné žádost o dotaci vůbec podat.
Finance jsou obecně velké téma, a proto budeme jako Koruna Česká v počínajícím novém programovém období 2021–2028 usilovat o to, aby byly operační programy srozumitelné, ne administrativně náročnější než uvádí Evropská unie a aby byl příslušný software intuitivní a žádost zvládl podat každý.
Závěrem
“Ekonomický přínos obnovy monarchie v našich zemích nevychází z romantických představ, ale z exaktní analýzy. Např. španělsko americký sociolog a politický ekonom Mauro F. Guillén, přesvědčivě dokládá, že ze 43 světových monarchií patří více než polovina (23) mezi 50 nejbohatších zemí. Naproti tomu ze 157 republik patří mezi 50 nejbohatších pouze 27, (tj.18 %) (Viz https://www.cato-unbound.org/2021/06/16/mauro-f-guillen/monarchy-economy.). V dlouhodobém horizontu by obnova monarchie v našich zemích měla pro její obyvatele jednoznačně pozitivní ekonomický efekt a země Koruny české by se mohly stát hospodářským tygrem střední Evropy” říká k věci garant ekonomické části programu a místopředseda strany JUDr. Petr Krátký.
