„On snad umřel král?!”, rozohnil se mladý pan Matěj Stropnický. Král neumřel, ale jako by se stalo pane Matěji Stropnický.
Z reakce pana Matěje Stropnického lze vyvodit pouze jediné. Levicově a liberálně založený jedinec, který se ohrazuje proti titulům šlechty a děkuje panu Masarykovi s Benešem za to, že pomohli v roce 1918 zákonem tituly šlechty zakázat žije sám v bývalém šlechtickém sídle v zámku v Osečanech, kde své „sídlo” zvelebuje pomocí dotací EU a fondů památkové péče.
Ano, buďme spravedliví, koupil zámek ze svého a s pomocí půjček, které asi splácí. Nicméně od svého otce pana Martina Stropnického, který v letech 1999–2002 působil jako velvyslanec ČR u Svatého stolce s akreditací u Svrchovaného řádu Maltézských rytířů a v Republice San Marino, a v letech 2018 až 2023 jako velvyslanec ČR v Izraeli, byl jako diplomat vyznamenán dvěma rytířskými řády, papežským Řádem Pia IX. a italským Řádem rytíře Velkého kříže, se mladý pán mnohému nenaučil a je nenapravitelným chuligánem dnešní doby.
Pan Matěj Stropnický dále v souvislosti s pohřbem knížete Karla Schwarzenberga a uváděním jeho šlechtického titulu uvedl, že: „Je to nedemokratické, je to nerepublikánské a smrdí to nejhlubším reakcionářstvím”.
Nedemokratické? Dovolte nám pane Matěji Stropnický trochu výkladu z historie. V roce 1918 zákon č. 61 Sbírky zákonů a nařízení ze dne 10. prosince 1918, přijatý Národním shromážděním republiky Československé, nebyl ničím jiným, než nedemokratickým zákonem vymezujícím se proti jedné skupině obyvatel tehdejšího Československa. Dále navíc zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou (znám jako zákon Lex Schwarzenberg) – v československých právních dějinách se jedná o výjimečný případ zákona namířeného proti jedinému občanovi státu – byl rovněž nedemokratický. Pro tento zákon v roce 1947 před nástupem komunistů hlasovali skoro všichni demokraticky zvolení poslanci včetně tolik oblíbené paní Milady Horákové, kterou téměř výhradně všichni zastánci demokracie považují za obhájkyni demokratického zřízení práva a spravedlnosti.
Nerepublikánské? Kdo je podle Vás pane Matěji Stropnický republikán? Rodina Schwarzenbergů udělala pro naší zemi mnohem více než celé „demokraticky” zvolené vlády v tehdejším ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Šlechtická rodina Schwarzenbergů například otevřeně vystoupla proti okupaci a nacismu a také za to draze zaplatila. Prezidentu Benešovi vyslovila plnou podporu. Rovněž prezidentu Háchovi vyslovila plnou podporu. Za druhé světové války se významní členové této aristokratické rodiny podíleli na vojenském odboji proti Němcům. Všichni se hlásili k českému národu. Co je podle Vás víc pane Matěji Stropnický? Republikánství nebo vlastenectví?
V 19. století se například předchůdce hrabě Karel III. ze Schwarzenbergu (1824–1904) stal zemským i říšským poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich Schwarzenberg (1862–1936) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě.
Tato rodina udělala pro naši vlast více, než si pane Matěji Stropnický umíte představit.
Smrdí to reakcionářstvím? Nebuďte bláhový pane Matěji Stropnický. Současné monarchie parlamentního typu jsou příkladem svobodné a prosperující společnosti s vysokým HDP. Koukněte na Belgii, Velkou Británii, Norsko nebo Dánsko. Reakcionářem je z pohledu levice hanlivě označen ten, kdo usiluje o návrat starých pořádků.
Reakcionáři jsou levicově zaměřenými jedinci označováni ti, kdo chtějí návrat aristokracie. Koruna Česká se Vás pane Matěji Stropnický ptá, co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl žít na zámku jako pan hrabě?
18.12. 2023
Jan Konrád
