Vážený pane primátore,
Vážený pane starosto,
Vážení páni a paní radní,
chtěl bych Vám poděkovat za velkou službu, kterou svým sabotérským přístupem k obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze děláte nám, kteří v božství Ježíše Krista a v nanebevzetí jeho matky Panny Marie věříme.
Věc se stává veřejnou a den ode dne sledovanější causou a poskytuje křesťanům přesně to, co jim chybělo – schopnost aktivního boje za víru, ochotu k němu. Ne násilím, ale aktivitou, možná až k sebeobětování. Začíná se vytvářet společenství, které ve vší pokoře chápe, že vlažné Bůh ze svých úst vyplivne, že je třeba hořet, ne jen doutnat při kostelních rituálech, že víru je třeba žít aktivně vždy a všude, ne si to jen odsedět při mši. Že je třeba odpírat zlu, k Bohu se hlasitě znát a zastávat se jeho pře. Začíná se obnovovat i jakási hlubší spiritualita, která nám tolik chyběla. Pravda, zatím nejde o žádné davy, ale to ve starém Římě také zpočátku nešlo, a nakonec křesťané obrátili celou tu říši. Ne politicky, ale zevnitř, ze srdce. A vytvořili kulturu (odvozeninu od kultu), ve které žijeme přes tisíc let.
Chtěl bych Vám poděkovat, že tak usilovně napomáháte obnově skutečně hlubší křesťanské víry v naší zemi, napomáháte sebeuvědomění a vzniku nové identity českých křesťanů a v neposlední řadě napomáháte vpravdě ekumenické spolupráci všech církví. V tomto případě jste již napomohli smíření a spojení husitů a katolíků. Bez Vašich křečovitých obstrukcí by k tomu zřejmě nedošlo. Kdyby byl totiž sloup obnoven rychle a bez rozruchu, žádná křesťanská shromáždění a demonstrace by se tam nikdy nekonaly. Bylo by to prostě normální a jen okolojdoucí poutník by se zastavil, pomodlil nebo položil kytičku. Nic víc by se nedělo. Většina křesťanů by to kvitovala s povděkem, ale do Prahy by kvůli tomu nejeli. Ještě můžete vypustit na náměstí lvy, aby nám ta obroda šla rychleji.
Když si pomyslím, jakou té naší křesťanské obrodě přinášíte osobní oběť, doslova mne mrazí v zádech. Být jednoho dne uveden v učebnicích dějin Prahy a Čech jako nepřítel a sabotér obnovy historických památek, následovník dávných anarchistů a tedy odpůrce řádu, pořádku, pravidel a civilizace, ignorant historie vlastního národa a země, nepřítel Boha, podporovatel nihilismu a barbarství a podobně, a žít s tím vědomím, to je velké sebeobětování od komunálního politika, který přece chtěl být nějak významný a uznávaný.
Nedá mi to, abych se nezamýšlel nad motivací některých městských politiků a úředníků k takovému odporu. K tomu, aby člověk jednal tak zarputile proti, musí věřit, že jedná správně. Žádné lobbyistické a zištné zájmy za Vaším jednáním nevidím, a nevím, jak by se dalo něco vydělat na tak absurdní a směšné cause. Musí za tím být víra. Ano, i ateista je věřícím člověkem, protože jeho přesvědčení o tom, že Bůh neexistuje, je založeno pouze na víře, vědět jistě to nemůže.
Ta, či ona víra dokáže být často fanatická, proto se pokusím zapojit logiku a zdravý rozum. Ruzum je také dar od Boha, a kdo se Bohu vzdaluje, o něj často přichází, aniž to sám pozná.
Kdyby byla Vaše víra a motivace vlastenecká, museli byste mít přece radost z toho, že na konci třicetileté války nepronikli Švédové do vnitřní Prahy, nevraždili a nerabovali. Muselo by vám přijít jako zločin, že v Praze ukradli rudolfinský státní poklad, dodnes ho vystavují a tou krádeží se chlubí. Skutečný vlastenec by musel podpořit to, co odražení Švédů oslavuje.
Pokud jste někteří přece jen věřící v existenci Boží, pak by bylo Vaše obstrukční jednání ohledně obnovení sloupu k poctě Panny Marie nepochopitelné, i kdybyste byli vyznáním utrakvisté (Johánek z Husi Pannu Marii miloval).
Předpokládám tedy, že jste věřící v neexistenci Boží. I tak se mi ale Vaše jednání těžko chápe. Pokud bych totiž byl asteistou, a nějaký blázen by věřil v Boha (který není) a stavěl sloupy k poctě Bohorodičky, stavěl kostely a svatostánky všeho možného druhu, jako ateistu by mne to v podstatě nezajímalo. Je to neškodné, a ať se blázni radují. Kdo si hraje, nezlobí. Co mohou tihle křesťané udělat špatného? Postaví sloup, který na ono náměstí z historického důvodu tak jako tak patří, budou se tam chodit klanět, modlit a uctívat. Tím tito věřící společnosti neškodí, naopak jejich víra je učí, aby nekradli, nelhali, nesmilnili, nezabíjeli apod. Samé ze společenského hlediska žádoucí hodnoty (a jako politik bych musel podporovat ve společnosti žádoucí hodnoty). Proč bych i jako ateista nepodpořil takto společensky kladně orientované lidi? Že je jejich víra podle mne chimérou, je lhostejné. Ať si věří v co chtějí, hlavně, když to podpoří mravnost a pořádek. O to přece v politice jde. Politika je od slova Polis (obec), je to starost o prospěch obce, nadřazování toho, co máme společně nad to, co držíme každý sám.
Nedovedu si tedy představit, že by Vás k takovým obstrukcím vedl pouhý ateismus, vlastenectví, a už vůbec ne, že by vás k tomu vedla víra v Boha. Co tedy?
Obstrukce je aktem záškodnickým, sabotérským, a to znamená aktivně nepřátelským. Je to přímo druh boje. Pokud však aktivně bojujete proti obnovení sloupu k poctě Bohorodičky, pak Vám křesťané a jejich hodnoty nejsou lhostejní. Nemohou být, protože lhostejnost vylučuje aktivní boj. Pokud jsou pro Vás křesťané nebo přímo Bůh nepřítelem, pak je jisté, že v Boha sami věříte, jinak byste proti Němu a jeho uctívačům nebojovali s takovou vervou. Možná věříte v Boha, ale nenávidíte Ho. Pokud je tomu tak, budu se za Vás modlit, protože jistě víte, kdo představuje onu druhou stranu, které svým bojem sloužíte, a čím se vám posléze odmění.
Ještě mne napadá, že by Vaší motivací mohlo být jakési duchovní spojení s anarchisty, kteří sloup kdysi strhli. Anarchisté ani tehdy nebojovali za republiku, a v dalších letech bojovali i proti republice, dokud je nezlikvidovali bolševici. Anarchisté všeobecně nenávidí civilizaci, protože v ní spatřují jakousi svázanost řádem a pořádkem, pravidly, zákony, zvyky, tradicemi apod. Anarchisté nepotřebují dějiny, protože ty by je mohly k něčemu zavazovat. Touží po absolutní svobodě, a proto dávají svobodu i šelmám a běsům. Spolu s liberály je vypouští z klecí, do kterých je trpělivě po tisíciletí zavírala civilizace, a pak se diví, když tyto šelmy sežerou i samotné anarchisty. Anarchisté těžko chápou, že svoboda je možná jen tam, kde jsou šelmy zavřené v klecích. Už vůbec nechápou, že absolutní svobody a nezávislosti dosáhnout nelze, protože člověk (dokonce i anarchista) není a nemůže být absolutní bytostí a vždy bude závislý na miliónu věcí a osob, bez kterých zahyne. Anarchisté nenávidí rozdíly a snaží se relativizovat a rušit rozdíly mezi pravdou a lží, zločincem a obětí, vinou a nevinností apod. Křesťané a vůbec monoteisté jim jsou protivní, protože tyto rozdíly zdůrazňují například v Desateru Božích přikázání. Anarchisté trpí fixní ideou, že když budou zrušeny všechny rozdíly, také mezi pohlavími, rasami, národy, dospělými a dětmi, nebem a zemí, vodou a ohněm, kočkou a psem, bílou a černou barvou, rodinou a pářením, mezi pojmy v řeči (když bude cokoliv znamenat cokoliv), pilným a líným, chytrým a hloupým, prostě všechny rozdíly, nebudou již vznikat konflikty a oni sami, Anarchisti (nikoliv Bůh) nám tím stvoří ráj na zemi. Liberálové by do toho ráje rádi vychovali nového člověka, když se to nepodařilo komunistům. A protože si Bůh tyhle věci vyhradil pro sebe, protože rozdíly, nerovnosti a naši nedokonalost přímo stvořil, stává se Bůh předmětem nenávisti. Pak je jasné, že se proti oslavným sloupům musí aktivně bojovat, a to z ideologických důvodů. Anarchistům a liberálům totiž existující Bůh brání, aby se sami stali Bohem.
Můžete samozřejmě objasnit, že Vy sami anarchisty nejste, že Vám jde jen pragmaticky o hlasy voličů a vaše PR agentury Vám spočítaly, že většina voličů jsou liberálové, kterým Bůh a Bohorodička vadí, tedy jim vadí i křesťané a vše, co s tím souvisí. Pak by se ale Váš úřad velmi podobal nevěstinci, a tím by se staly pochopitelné i kvality rozhodujících politiků.
Pokud skutečně věříte, že neexistuje Bůh a posmrtný život, nebyl by to důvod k aktivnímu nepřátelství, ale spíše k oné lhostejnosti a k depresi. Pokud mají ateisté pravdu, pak smrtí těla zanikne vše, i vědomí čehokoliv, jakákoliv identita a svoboda. Za čas zanikne i poslední vzpomínka nebo památka, papír se rozpadne, i kámen a zanikne i svět a vesmír zaniknou. Vše je vydáno marnosti, a je lhostejné, o co se člověk kdy snažil nebo co si užil. V okamžiku zániku a smrti je jedno, zda člověk byl dobrý a obětavý nebo zlý a sobecký, oba jsou na tom stejně. Pokud není posmrtný život, nemá smysl v tomto životě ani jediné pohnutí prstem a bylo by lépe se nenarodit. Nemá smysl dodržovat pravidla, ale nemá smysl je ani nedodržovat. Nemá smysl hromadit moc či majetek, protože výsledkem je vždy nicota. Proto je ateismus nihilistickou vírou, která bere i samotný důvod k životu. Proč se potom snažit stavět sloupy, ale proč se potom i namáhat s tím, aby se nestavěly?
Nevěřím, že je někdo důsledným ateistou. To by se nesnažil vůbec o nic a prožil by svůj čas v nepolevující depresi nebo pod drogami. Ten, kdo něco chce nebo chce něčemu zabránit, bojuje možná proti něčemu, ale tím i za něco jiného. Aby takový boj měl smysl, musí věřit, že po smrti život nějak pokračuje. A pokud tam přece jen bude Ježíš Kristus a Bohorodička, máte trošku problém s těmi sloupovými obstrukcemi. Ale Oni jsou milosrdní a i když je člověk pyšný, pár tisíc let v očistci to spraví.
Ještě jednou Vám tedy děkuji za to, jak pomáháte zdokonalit naši víru a prohloubit ji. Děkuji i za to, jak velmi podobným způsobem pomáháte aktivizovat české monarchisty a konzervativce obstrukcemi obnovení pomníku maršála Radeckého z Radče.
Co je dnes pomalé, bude zítra pevné, Vy jdoucí po povrchu věcí a po rychlém úspěchu.
Berte prosím tento můj dopis jako veřejný.
Děkuji, Jan Drnek, spisovatel, Plzeň.
