Hra na varhany, zpěv latinských chorálů a smuteční proslovy. Davy věřících i bezvěrců proudily v sobotu do staroboleslavského poutního chrámu. Poklonit se muži, jehož rodu kdysi patřil brandýský zámek.
BRANDÝS N. L – STARÁ BOLESLAV
„Měl jsem ho moc rád. Byl to nesmírně vstřícný, hodný a laskavý člověk. Přitom odvážný. Jako jeden z mála politiků odsoudil Hitlera za anšlus a riskoval tím život.“ Těmito slovy vzpomínal po sobotní zádušní mši ve staroboleslavském chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Otto Habsburského Milan Novák, vedoucí odboru kultury brandýského úřadu, člen Matice staroboleslavské a šéf zemské Modlitební ligy císaře Karla I. za mír mezi národy, hlavních organizátorů tryzny.
Poslední následník trůnu
Otto von Habsburg, nejstarší syn posledního rakouského císaře, zemřel před týdnem v bavorském Pöckingu ve věku 98 let. K Brandýsu nad Labem měl silný vztah, naposledy ho navštívil v roce 2008.
Zádušní mše za něj byla pro Starou Boleslav mimořádnou společenskou událostí. Smutečního ceremoniálu v zaplněném kostele, kde se lidé tísnili i před vchodem, se zúčastnily asi tři stovky lidí. Takových, kteří by se jinak asi nesešli. Nechyběli příslušníci Černínů, Lobkowiczů a dalších šlechtických rodů. Také řada známých i neznámých věřících. Malíř a grafik Adolf Born a další, kteří si přejí návrat monarchie.
Oblečením do vojenských uniforem budili pozornost příslušníci historických vojenských spolků, třeba brandýských dragounů. Někteří nesli v ruce zástavy. Ti všichni se přišli poklonit muži, který se stal symbolem dobrého europoslance i hluboce věřícího křesťana. A také připomenout, že Karel I. Habsburský sloužil u dragounského regimentu v Brandýse a Staré Boleslavi.
Už sama pozvánka na smuteční akt byla formulována nezvykle. „Do hloubi duše pohnuti oznamujeme všem, že zádušní mše svatá za Jeho císařskou a královskou Výsost Otto Habsburského se koná (…) u Palladia české země. Společně vzdejme poslední poctu zvěčnělému dědici tradice českých králů.“
Habsburkové a Brandýs nad Labem
Karel I., otec Otto Habsburského, byl do roku 1918 posledním majitelem zámku v Brandýse nad Labem. Jeho relikvie je nyní uložena v kapli Blahoslaveného Karla ve staroboleslavském chrámu Panny Marie.
Otto von Habsburg je čestným občanem Brandýsa nad Labem.
„Přišel jsem se poklonit velkému Evropanovi. Pokládal jsem to za vlasteneckou povinnost, rozloučit se s následníkem českého trůnu,“ řekl Jaroslav Konečný z monarchistické strany Koruna česká.
Otto Habsburský žil po pádu monarchie se svými rodiči ve Švýcarsku a na ostrově Madeira, kde jeho otec roku 1922 zemřel. Rodina se nesměla vrátit do Rakouska, dokud se rod nezřekne nástupnických práv. V roce 1961 se Otto von Habsburg, korunní princ rakousko-uherský, zřekl habsburského trůnu. Později jako europoslanec začal podporovat tradiční habsburskou politiku sjednocování evropských národů. Roku 1973 se stal předsedou Panevropské unie. Tvrdil o sobě, že má několik vlastí. Měl občanství Německa, Rakouska, Maďarska a Chorvatska.
Martina Klapalová, MF Dnes
