Článek

Lumír Aschenbrenner o princi Filipovi: Kéž by někdo takový byl i v naší zemi ve viditelné pozici

Senátor Lumír Aschenbrenner, zvolený za koalici včetně Koruny České, poskytl Parlamentním listům rozhovor, ve kterém se věnuje osobnosti zesnulého prince Filipa, ale mimo jiné také přednostem instituce monarchie.

„Zodpovědnost“ je často označována za hlavní výhodu monarchistického uspořádání. Že s mocí je dědičně předáváno i vědomí odpovědnosti za svůj národ. Zato v parlamentních systémech je moc generována volbami. Máte pocit, že v současnosti v České republice dokáží volby generovat takové elity, které si odpovědnost uvědomují?

Je to ještě trochu jinak. Monarchie přináší a udržuje kontinuitu vývoje. My jsme kontinuitu vývoje českého státu v roce 1918 přerušili a postavili jsme něco docela jiného na zelené louce.

U nás mnohdy nepřevládá zájem o službu, ale o moc. A jakou chcete mít odpovědnost za stát, národ a za cokoliv, když vaším zájmem je moc? Cítíte odpovědnost jen ke své kariéře. Odpovědnost plyne z vědomí, že život je služba, a pokud je dobrá, má nás naplňovat uspokojením.

Ale k volbám. Volby by měly generovat politické elity, které si svoji odpovědnost nejenom k zemi, státu i voličům uvědomují. Od toho jsou to demokratické volby. Pravda, mnohdy vygenerují lidi, kteří mají problémy se zákony, střetem zájmů a na názory voličů neberou ohled.

Volby se tak mohou stát i obchodem. Když si koupíte média a PR agentury, koupíte si vlastně veřejné mínění a do značné míry i zvolení. Protože pak rozhodujete o zákonech a mnoha dalších věcech, koupíte si i spravedlnost. Volby a celá politika se dnes mohou stát podnikem, do kterého investujete a čekáte zisky.

Symbolem české státnosti byl po sto let prezident, který si podle mnohých přidržoval řadu „monarchistických“ rysů. Před osmi lety jsme zásadně změnili způsob volby prezidenta, který je volen všemi občany. Změnilo to podle vás nějak vnímání českého prezidenta coby hlavy a symbolu?

Prezident, který svým způsobem nahrazuje monarchu? Už to je tak trochu pokrytecké, protože jestli národ potřebuje monarchu jako symbol státnosti a hlavu, tak proč si volí nějakého prezidenta? Panovník může být hlavou státu, protože je neutrální, má trůn dědičně a je nezávislý na zájmových korporacích. Jeho hlavní starostí je právě stát.

Vnímání prezidenta coby symbolu státu mění i osobní pojetí výkonu této nejvyšší funkce v zemi. V tomto směru je pro mě Miloš Zeman velkým zklamáním. Ze symbolu se stala v jeho podání fraška. Mimochodem nikde v Evropě, dokonce ani ve Francii, se prezident po deinstalaci monarchie neusadil v bývalém královském sídle. Jen u nás si Zeman i jeho předchůdci zabrali hrad českých králů. I to je ukázka úcty, úcty k vlastním dějinám.

(…)

V Evropě je v současnosti kromě Spojeného království několik dalších konstitučních monarchií. Která z nich je pro vás osobně nejideálnějším vzorem, jak by měla vypadat parlamentní monarchie?

Pouze knížectví Lichtenštejnské. Parlamentní monarchie vznikla jako termín pro zřízení, v němž panovník jmenuje horní komoru parlamentu z morálně silných jedinců, odborníků a těch, co vědí, že mají sloužit. Pak vyvažuje rovnováhu mezi lidem volenou dolní a jmenovanou horní komorou. V takové monarchii má panovník i určitou kontrolní moc a kontrolní orgány. V tom, čemu dnes říkáme moderní parlamentní monarchie, je panovník jen ceremoniální figurou a formální hlavou státu. Jsou to vlastně republiky, které nemají prezidenta, ale dědičnou hlavu státu. Jeho jedinou mocí je slovo, a podmínkou té moci je důvěra obyvatel. Je tam nepoměrně silnější tradice, kontinuita, úcta a respekt. Hlava státu tam určitě nebudí pohrdání a opovržení.

U toho si léta kladu jednu otázku: Jak by se vyvíjela při nutné demokratizaci a posilování svobod monarchie rakousko-uherská, ve které žili naši předkové? Jak by dnes vypadala, kdyby přežila? To je ale jen takové přemítání.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde: Senátor a ctitel monarchie nad hrobem prince Filipa: Kéž by někdo takový byl i v naší zemi ve viditelné pozici

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn
Twitter

Sdílejte článek: