Článek

V Horních Tošanovicích pojmenováno nové náměstí císaře Karla I.

Kategorie: Události

Obec Horní Tošanovice v Těšínském Slezsku má od 16. srpna díky místní společnosti Koruny České nové náměstí pojmenované podle posledního českého krále, blahoslaveného Karla I.

Horní Tošanovice jsou vesnice na křižovatce historických silnic mezi Frýdkem a Těšínem. První zmínka o obci je z roku 1305. Ve 30. letech 19. století zde postavil Emanuel Harasovský a jeho syn Karel pozdně empírový zámek, který vyniká hodnotnou štukovanou výzdobou a zajímavým vnitřním členěním. Jeho současní majitelé jsou potomky někdejšího majitele, který jej koupil od posledního šlechtice rodu Harasovských, od rytíře Mořice, pohřbeného r. 1908 v Horních Domaslavicích.

Jako náměstí Karla I. bylo nově pojmenováno prostranství před zámkem, v blízkosti hlavní křižovatky silnic. Za myšlenkou věnovat náměstí blahoslavenému císaři je hned několik důvodů: Sám Karel I. Těšínsko několikrát osobně navštívil (projížděl tudy v březnu 1912 během své cesty z Brandýsa nad Labem do Kolomyje v Haliči, později během války několikrát navštívil generální štáb sídlící v Těšíně. Habsburkové mají obrovské zásluhy o hospodářské zvelebení právě Těšínska; vzpomeňme jen založení Třineckých železáren či Těšínské komory, jež hospodářsky spravovala tzv. komorní statky (lesní komplexy, doly, hutě, velkostatky). Habsburkové byli 120 let majiteli zámku Frýdek, což právě letos v létě dokumentovala výstava Habsburkové na Frýdku v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek. Majitelka zámku a členka Koruny České, paní Romana Philippová Hegrová je také velkou ctitelkou blahoslaveného Karla jako světce, který svou smrt ve vyhnanství obětoval za své národy.

Slezský zemský hejtman Koruny České a jeden z organizátorů Jaroslav Vavříček řekl pro rádio Proglas: Nikde tady u nás v českém státě není náměstí blahoslaveného Karla I., což mi přijde jako škoda. Jsem přesvědčen, že bychom neměli zapomínat na to, co rod Habsburků udělal pro český stát. A to nejenom ve vývoji, v kultuře, v ekonomice, ale i dalších oblastech,

Samotné slavnostní odhalení nového náměstí se odehrálo v odpoledních hodinách 16. srpna 2019, tedy v předvečer výročí narození Karla I. (17. srpna 1887). Na místě se sešlo několik desítek lidí, jak místních, tak členové a příznivci Koruny České i z Moravy a Čech, kteří neváhali kvůli této příležitosti do Slezska vážit cestu. Před začátkem akce jako zázrakem ustal vytrvalý déšť a slunce ozářilo krásný výhled z náměstíčka na masiv Moravskoslezských Beskyd. Hejtman Jaroslav Vavříček přivítal účastníky na prostranství před zámkem, vyzdobeném portrétem bl. Karla a vlajkami Rakouského císařství a korunních zemí, a slovo dostal hlavní host, PhDr. Milan Novák, představený zemské pobočky Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy, pobočník JCKV arcivévody Karla Habsburského pro české země a historik, který se osobnosti bl. Karla dlouhodobě věnuje. Ten ve svém projevu popsal řadu důležitých aspektů osobnosti našeho panovníka (který je přímým potomkem Přemyslovců, Lucemburků i Jagellonců), pojednal o jeho úsilí mírnit utrpení vojáků i civilního obyvatelstva za 1. světové války a snahu ji co nejdříve ukončit, popsal jeho sociální cítění i roli manžela a otce, zabýval se dlouhým procesem jeho svatořečení a shrnul význam jeho osobnosti blahoslaveného Karla I. a jeho poselství pro dnešní dobu. Z jeho projevu:

Můžeme bez pochyb a pochybností být na našeho posledního českého krále hrdi. Jako na panovníka, který byl panovníkem opravdu moderním, který byl panovníkem sociálně citlivým, který byl především císařem míru, jak je nazýván. (…) blahoslavený Karel byl v tomto směru jasnozřivý a hájil monarchii jako dědictví otců, dědictví tisíce let společné historie deseti národů a dalších menšin na tom území těch států, které patřily odedávna k sobě. (…)

My blahoslaveného Karla nemusíme obhajovat jen jako historickou osobu, jejíž osud byl v podstatě ukončen v nějaký den roku 1922. My ho musíme také vidět jako světce a jako světce moderního, jako člověka naší doby. (…) A mějme tedy radost z toho, že máme našeho blahoslaveného Karla jako člověka mladého, člověka krásného, jako člověka naší doby, který může vést také to poselství mladé generaci, protože (…) my jej potřebujeme pro budoucnost. My ho potřebujeme vnímat jako světce, který nás může pospolu zpátky doprovázet. A jednou nám Otto von Habsburg na dvoře brandýského zámku řekl: „Já vám všem – liebe Landsleute – milí krajané – tady přeju, abyste našli zpátky vy všichni, kteří patříte do střední Evropy, do toho podunajského prostoru bývalé monarchie, abyste znovu našli cestu k sobě, abyste si zajistili dobrou budoucnost ve sjednocené Evropě.“

Po projevu Dr. Nováka následovalo samotné odhalení smaltované tabulky, která odnynějška hlásá Náměstí C. a K. Karla I. Habsbursko-Lotrinského. Milan Novák následně předal zámecké paní vzácný dárek, pamětní list s otiskovou relikvií našeho světce, který tak bude moci být uložen v prostorách zámku (v budoucnu snad v obnovené zámecké kapli) A tak se král Karel I. prostřednictvím své relikvie a veřejné úcty vrací plným právem jako blahoslavený českého národa i na toto místo ve Slezsku s připomínkou své vize o sounáležitosti národů křesťanské Evropy, které obětoval svůj život.. Účastníci se pak přesunuli do kostela Nanebevzetí Panny Marie v nedalekém Hnojníku, kde se slavila mše svatá; celebrující kněz Mons. Rudolf Sikora pronesl podnětnou homilii na téma kříže, který na nás Bůh sesílá, stejně jako seslal na blahoslaveného Karla. A po skončení oficiálního programu ještě zámecká paní pozvala zájemce na neformální posezení u vína v prostorách zámku, kde následovala příjemná diskuze do večerních hodin.

Přejeme prvnímu náměstí blahoslaveného Karla v zemích Koruny České dlouhého trvání a věříme, že nezůstane posledním veřejným prostorem, pojmenovaným po tomto panovníkovi, světci a mimořádné osobnosti našich dějin.

Matěj Čadil