Prohlášení politické strany Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) ve věci nálezu Ústavního soudu z 9. května 2023, sp. zn. II. ÚS 657/22 ve věci majetku knížat z Lichtenštejnu
Koruna Česká si plně uvědomuje význam Ústavního soudu jako nejvyšší nezávislé instituce, jež střeží soulad našich zákonů, podzákonných předpisů a v širším smyslu i veřejné správy s Ústavou České republiky a základními postuláty přirozeného práva i principu spravedlnosti.
S o to větším smutkem jsme však sledovali nález Ústavního soudu z 9. května 2023, sp. zn. II. ÚS 657/22. Ústavní soud se v tomto rozhodnutí rozhodl posvětit dosavadní praxi, kdy se na Benešovy dekrety hledí jako na nezpochybnitelné, což zároveň soudy ještě posilují tím, že důsledně odmítají jejich přezkoumání v konkrétních případech, a to s odůvodněním, že jsou již neaplikovatelné a tedy o nich nemohou rozhodovat. Pozoruhodné je, že sám Ústavní soud se nerozpakoval přezkoumávat jejich legitimnost a legálnost v tzv. „nálezu Dreithaler“.
Koruna Česká si je vědoma, že tento postup je částečně odůvodněn pohledem na tzv. třetí republiku jako na ve své podstatě demokratický a právní stát. Je to samozřejmě do jisté míry pochopitelné, vzhledem k předcházejícímu protektorátu a tomu, co následovalo po únoru 1948.
Tento pohled byl v minulých letech již podroben revizi. Nyní víme, že třetí republika byl stát se silně omezenou demokracií, pod rostoucím vlivem komunistické strany a Sovětského svazu. Už za třetí republiky se děla šikana západních letců, sedláků a dalších občanů. Zdá se však, že k soudům rozhodujícím v dané kauze tyto informace buď nedorazily anebo jsou v případě knížat z Lichtenštejnu jakési zvláštní, nevyjádřené, důvody, díky nimž není možné jim jejich majetek vydat (např. stát by jeho vydání až příliš „bolelo“).
Pokud bychom přijali tezi o tom, že není možné posuzovat minulé právní akty, pak nebyl žádný důvod k soudním rehabilitacím neprávem perzekuovaných komunistickým režimem. Rehabilitace však nejsou retroaktivní posuzování osob žijících v jiné době a jiných podmínkách. Jsou pouze nápravou zjevných nespravedlností, jež byly zcela zjevně odsouzeníhodné už ve své době. Stejným činem bylo i zabavení majetku knížatům z Lichtenštejnu.
Připomeňme, že J. J. František Josef II. kníže z Lichtenštejnu nikdy nebyl německým občanem a ani se nijak nepodílel na zločinech nacistického režimu. Naopak, Lichtenštejnsko za jeho vlády nikdy neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava, sám kníže poslal prezidentu Benešovi do Londýna peněžní dar na činnost exilové vlády a dokonce musel ve své zemi potlačit pokus o nacistický puč. Nebyl a není tedy žádný spravedlivý důvod, proč na něj hledět jinak než jako na německojazyčné občany obdobného neutrálního státu, Švýcarska.
Koruna Česká se plně ztotožňuje s odlišným stanoviskem JUDr. Davida Uhlíře a s argumenty, které v něm uvedl. Celý nález Ústavního soudu, včetně zmíněného odlišného stanoviska je možno si přečíst zde.
Na závěr Koruna Česká podotýká, že si uvědomuje, že úkoly Ústavního soudu jsou nelehké. Na jedné straně je třeba, aby odolal pokušení stát se všemocnou třetí komorou parlamentu, která bude svými rozhodnutími přespříliš omezovat demokratickou politiku. A na druhé straně musí dbát nad dodržováním práva a spravedlnosti bez ohledu právě na tuto politiku. Pouze takový Ústavní soud, který toto dokáže, bude skutečně schopen hrát roli, jež je mu přisuzována – být nestranným nejvyšším obráncem práva a spravedlnosti. Nezbývá než doufat, že další rozhodnutí Ústavního soudu tomu budou více odpovídat.
V Praze
Dne 5. 6. 2023
Předsednictvo Koruny České (Monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)
