Konzervativní strana, se kterou Koruna Česká dlouhodobě spolupracuje, zaslala vládě České republiky výzvu k odmítnutí Úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy).
„To, v čem Istanbulská úmluva (dále jen Úmluva) není problematická, v tom není pro Českou republiku nijak přínosná – násilí, včetně násilí domácího, je trestné a potírané. Na druhé straně, to, co Úmluva přináší nového, představuje vážnou hrozbu. S Úmluvou by se totiž do českého právního řádu zanesl termín „gender“, který ve skutečnosti není jasně definován (někdy je chápán coby téměř synonymum k pojmu „pohlaví“, jindy je počítáno s množstvím „genderů“, které si jedinec vybírá podle své vůle…), a který ve své radikální podobě representuje přesvědčení, že sociální role je tzv. sociálním konstruktem bez jakékoli vazby na biologické pohlaví.
To, co je v Úmluvě dobrého, víme i bez ní: tradiční pojímání interakce mezi ženami a muži přece jasně nabádá, aby muži před násilím ženy chránili. To, v čem je naopak Úmluva novátorská, je snahou o ideologicky pokřivené vykreslení mezilidských vztahů. Genderoví ideologové před námi modelují představu života coby bitevního pole, kde spolupráce a důvěra jsou výjimečnými a náhodnými jevy a rozhodujícím faktorem mezilidských vztahů je moc. Trváme na tom, že důvěra a konsenzuální spolupráce mezi ženami a muži je nejen možná, ale zcela přirozená. Budovat důvěru a podporovat spolupráci mezi ženami a muži je v zájmu celé společnosti. Úmluva opírající se o genderovou ideologii tento zájem účinně podkopává.
Navíc se stát Úmluvou zavazuje „spolupracovat s organizacemi a institucemi činnými v oblasti lidských práv a rovnosti práv, s nevládními organizacemi a občanskou společností, obzvláště s organizacemi žen“ (čl. 13). My se však obáváme, že půjde o činnost, která bude přínosem výhradně pro zmíněné nevládní organizace a to zejména prostřednictvím garance jejich financování z veřejných prostředků. To nepochybně zvýší veřejné výdaje, které je naopak nezbytné snižovat.
Dále s sebou dnes genderová ideologie nese také potlačování svobody slova a pod jejím tlakem jsou ničeny (zejména, ale nikoli výhradně) akademické kariéry z důvodů, které by pro svoji malichernost byly ještě nedávno nepředstavitelné. Kromě toho jsme přesvědčeni, že při snaze o prosazení ratifikace Úmluvy se postupuje manipulativně, kdy při překladu do českého jazyka došlo k záměně výrazu „genderově podmíněné násilí“ souslovím „násilí na základě pohlaví“.“
