Článek

Dita Novotná a Romana Philippová Hegrová – dvě kandidátky Koruny České s netradičním povoláním

Obě milují svou rodnou zemi a obě v letošních volbách do Poslanecké sněmovny kandidují za Korunu Českou, aby mohly podpořit prosperitu České republiky. Jedna z nich je majitelkou zemědělské firmy a druhá majitelkou zámku Frýdek. Seznamte se blíže s Ditou Novotnou a Romanou Philippovou Hegrovou a jejich názory.

Dita Novotná

  • Krajský lídr a kandidát č. 1 za Zlínský kraj
  • Člen iniciativy Morava 1918
  • Majitel zemědělské firmy
  • Vedoucí stáje a instruktor jezdectví
  • Dobrovolný hasič a vedoucí dětí a mládže
  • Vedoucí naučného kroužku z oblasti chovu koní

Cílem Dity Novotné, stejně jako iniciativy Morava 1918, které je členem, je plná rehabilitace Markrabství Moravského. Tyto myšlenky sdílí také Koruna České, a proto se stala krajským lídrem právě za tuto politickou stranu.

Dále je pro zachování členství v NATO, požaduje ukončení exekutorského byznysu, a to nejen zestátněním exekutorů, a rovněž prosazuje spravedlivou soutěž stran tak, aby příspěvek za hlas rovným způsobem dostávaly všechny strany a aby byly zrušeny limity pro vstup do volených politických orgánů.

„Zemědělec by z významu tohoto slova měl dělat se zemí. V realitě našeho státu ale dělá až příliš často s papíry. Neuvěřitelná spousta výkazů, hlášení, statistik, kontrol a samoúčelných povinností skutečně dusí hlavně malé zemědělce. Sankce za porušení byť formálních náležitostí nebo vyloženě administrativní chyby bez vazby na praxi jsou často sankcionovány likvidačním stylem. Což je v době, kdy v zemědělství chybí desetitisíce pracovníků a zemědělská populace výrazně stárne, katastrofální selhání státu. Přebujelá byrokracie se chová jako pověstná žába na prameni.

Bez zemědělství tady nebudeme. Každý ekonomický systém, který si neumí sám vyrobit základní životní potřeby, je závislý na někom jiném a z dlouhodobého hlediska je odsouzený k záhubě. Co děláme pro to, aby do zemědělství přicházeli mladí lidé a aby v něm viděli svou budoucnost? Jak je motivujeme? Malým zemědělcům by prospělo zastropování přímých plateb, a to na hranici 350 hektarů.

Co se týče chovatelství, vidím obrovské riziko a neporozumění fungování přírody a krajiny při zavádění ideologických neomarxistických cílů tzv. zelené politiky. To, co se oficiálně vydává za ekologické, jako je například de facto vynucovaný přechod na veganství, omezování spotřeby masa (bez ohledu na jeho druh a původ) nebo zakazování topení dřevem, jsou v důsledku neuvěřitelné zločiny proti přírodě.

Příklad se dřevem: dřevo je plně obnovitelný zdroj, který když neprojde kamny a nepřenese tak svým způsobem část sluneční energie do tepla v domovech, zetlí a vrátí své CO2 do atmosféry. Jenom zelený blázen může požadovat, abychom od takového využití dřeva ustoupili nebo je dokonce zakazovali. 

Příklad s masem: ochranou klimatu se argumentuje, když se tvrdí, že je nutné snížit chovy hospodářských zvířat (produkce metanu), což má být vynuceno snižením spotřeby masa. Nerozlišuje se, zda jde o maso z velkochovů prasat nebo z volně se pasoucích ovcí a krav. Nuže, bez pasoucího se skotu buďto samovolně nebo naším přičiněním (rozoráním nebo zalesněním) zanikne většina trvalých travních porostů. Ty jsou přitom obrovsky druhově rozmanité, zcela nepostradatelné z hlediska biodiverzity. Počínání zelených ideologů v tomto ohledu připomíná proslulé heslo „zabij bobra, zachráníš strom“.

Zemědělství je mimo jiné naše kultura, její základ, naše společenské dědictví. Když si představím, že by se naplnily představy poblouzněných progresivistů, tak se rozloučíme s desítkami plemen, která vyšlechtili naši předchůdci. Ochránci zvířat se rádi zaštiťují zájmy čtvernožců, měli by si ale uvědomit, že pokud ti čtvernožci nebudou plnit smysl, pro který existují, tak prostě nebudou vůbec, nebude důvod je chovat. V tomto smyslu je počínání rádoby ochranářů vlastně absurdní – dovedou ochranu zvířat tak daleko, že nebude co ochraňovat.

Měli bychom naopak udělat maximum pro podporu kvalitních chovatelů dodržujících welfare zvířat. Jako chovatelka koní bych byla velmi ráda, kdyby u různých druhů zvířat existoval spravedlivý systém podpor. Konkrétně koně jsou v tomto ohledu dlouhodobě diskriminovaní,“ popsala podrobněji stav českého zemědělství a chovatelství Dita Novotná.

Romana Philippová Hegrová

  • Kandidát č. 3 za Moravskoslezský kraj (pochází z Ostravy)
  • Povoláním správce majetku s dlouholetými zkušenostmi
  • Zámecká paní a majitelka bytových a nebytových prostor areálu bývalého velkostatku se zámkem v Horních Tošanovicích (vrácen rodině v restituci), kde nabízí bydlení pro 9 rodin a zázemí pro 5 firem
  • Aktivně se věnuje dobročinnosti

Od výbuchu v Černobylu ji zajímá, kdo české zemi vládne, a poslední čtyři roky je členkou politické strany Koruna Česká, s jejímiž názory dlouhá léta sympatizovala. 

Romana Philippová Hegrová poukazuje na nutnost podpory a obnovy průmyslu ve Slezském kraji a jeho neustálý rozvoj a inovace, nikoliv postupnou devastaci. Sama k současné situaci v České republice říká:

„Tím, že část mladých lidí odešla za prací právě do Prahy a středních Čech, tak bytovou krizi v našem kraji nemáme. Spíš by se to dalo nazvat jako krize nájemníků. Není výhodné držet volný byt a platit v něm teplo, energie, fond oprav a pojištění. To není cílem žádného majitele bytu. Počty volných bytů budeme vědět po zveřejnění Sčítání lidu 2021 ČSÚ.

V našem kraji se rozrůstají vesnice soukromou výstavbou rodinných domů, protože se ve městech třeba necítí bezpečně a nemají si kde zaparkovat auta. Stavět na zemědělské půdě a dotáhnout všude elektřinu, plyn, vodovod a kanalizaci není zrovna ekologické řešení. A dojíždět zpět do města za prací také ne. Řešením je přívětivé město, kde se všude dostanete pěšky nebo MHD a byty stavěné tak, ať se člověk cítí bezpečně.

Počty bytů se dozvíme z ČSÚ, ale už se nedozvíme, jak to mají nájemníci s alkoholem a drogami. Je tady oblast Třinecka-Jablunkovska, kde se hodně pije a jsou tím postiženy skoro všechny rodiny – mají v domácnosti příbuzného alkoholika/alkoholičku. A jsou tu především velké, tradiční firmy, které zaměstnávají. Ze soukromníků – živnostníků nikdo větší firmu nevybudoval, protože není s kým. I kdyby měli zakázky, vzdělání i organizační schopnosti. Zaměstnanec totiž přijde na den, dva, týden, dostane zaplaceno a už pije a na další šichtu nepřijde. Pomohl by zákaz reklamy na alkohol a pivo v televizi, pozitivní reklama na zdravý životní styl – turistika, výlety rodičů s dětmi a dále navrhuji nevysílat v televizi  žádné „dokumenty“ o Hitlerovi.

V bytové politice České republiky jsme zažili cenovou regulaci nájemného, která trvala 15 let a skončila v roce 2011. Byty na našem zámku vybudoval Státní statek zničením původních salonů. V roce 2011 byla naše cena ekonomického nájemného 85 Kč / 1 m2 a zákon České republiky mi přikazoval nájemné 19,70 Kč / 1 m2. Stát mi tedy přikázal ztrátu, zatímco nájemník si jezdil v Bentley a cenovou regulaci si užil k našetření peněz na vlastní rodinný dům. Jsem proti jakémukoliv dalšímu zasahování státu a samospráv do bytové politiky. Obce a města si rozprodané byty můžou nakupovat zpět a rekonstruovat pro sociální případy. Ostatní byty by však měly nechat tržnímu prostředí.”

Sdílejte článek:

Share on facebook
Facebook
Share on linkedin
LinkedIn
Share on twitter
Twitter

Sdílejte článek:

Share on facebook
Share on linkedin