Ve věku 97 let zemřel dne 19. ledna Zdeněk, hrabě Sternberg; hlava tohoto významného českého šlechtického rodu. Jeho život provázela nepřízeň několika režimů 20. století, časté nucené změny zaměstnání i zabavení a posléze navrácení rodinného majetku. Přesto nezahořkl, hovořil s vděkem i o tom negativním, co ho v životě potkalo, a přestože po sametové revoluci získal zpět mj. rodinný hrad Český Šternberk, žil nadále skromně ze svého důchodu a prostředky provozem hradu vydělané vracel zpět do jeho udržování.
O jeho životě a zásluhách již psali mnozí povolanější. Já bych rád připomněl osobnost pana hraběte a jeho rod z trochu jiného pohledu. Rod Sternbergů patří mezi tuzemskými rody k nejstarším. Je připomínán již ve 12. století a jeho prvním historicky doloženým předkem po meči byl Diviš z Divišova (†po roce 1130), rádce českého knížete Soběslava I. Rod se brzy rozvětvil a jeho potomci se spojili s mnoha dalšími tuzemskými i zahraničními rody a dynastiemi.
Podíváme-li se na předky pana hraběte Zdeňka Sternberga, nalezneme mezi nimi osobnosti např. z těchto domácích rodů: Wilczek, Schwarzenberg, Křinecký z Ronova, Slavatové z Chlumu a Košumberka, z Hradce, Czernin, Colloredo, Salm, z Wrbna, Kaunitz, Waldstein, Kolowrat, Mensdorff-Pouilly, Althann, Lažanský nebo Lobkowicz.
Pan hrabě však byl také mj. potomkem i českých panujících dynastií Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků a Jagellonců. Mezi jeho předky tak patří např. i sv. Ludmila, Přemysl Otakar II., Karel IV. a mnoho dalších významných osobností evropského významu jako třeba císař Karel Veliký, francouzský král Hugo Kapet, nebo anglický král Vilém Dobyvatel. Kromě panovníků Saska, Württemberska, Bavorska, Sicílie, Neapole, Uherska, Francie, Itálie, Burgundska, Hessenska, Bádenska, Kastilie nebo Leonu však můžeme mezi jeho předky nalézt i exotičtější panovníky jako jsou někteří byzantští císaři nebo panovníci knížectví Antiochijského či království Jeruzalémského.
Vzájemnou provázanost evropských panovnických dynastií s rodem Sternbergů je však možno prokázat i opačným směrem, tedy ptát se, zda některý vládnoucí či dříve vládnoucí rod nemá mezi svými předky někoho z rodu Sternbergů. I zde se nám dostane odpovědi více než pozitivní, protože tento předpoklad naplňuje mnoho potomků dříve vládnoucích rodů stejně tak jako všichni současní evropští panovníci včetně britské královny Alžběty II., španělského krále Filipa VI. nebo monackého knížete Alberta II. Někteří z nich mohou mezi svými předky nalézt dokonce několik předků z rodu Sternbergů jako je tomu např. v případě posledního rakouského císaře a českého krále blahoslaveného Karla I. (vládl v letech 1916-1918).
Pokud by tedy hypoteticky žádní Sternbergové nebyli, museli bychom z evropských dějin škrtnout zároveň velmi mnoho osobností včetně všech našich současných panovníků, jak ostatně ilustrují přiložená genealogická schémata.
- Vývod z předků Zdeňka hraběte Sternberga do pěti generací
- Zdeněk hrabě Sternberg jako potomek a příbuzný českých králů
- Blahoslavený císař a král Karel I. jako několikanásobný potomek hraběcího rodu Sternbergů
- Evropské panovnické dynastie jako potomci hraběcího rodu Sternbergů
(Jen tak pro zajímavost: když v roce 2019 navštívil Prahu princ Ferdinand, pravnuk posledního českého krále, ztratil svůj dron právě poblíž hradu Český Šternberk, který si chtěl z výšky nafilmovat.)
Petr Nohel
