Labore et perseverantia – práce a vytrvalost
Na 11. října 2022 připadá sté výročí narození royalisty, advokáta a politického vězně Felixe Nevřely. Narodil se 10. října 1922 a byl znám zejména jako právník, advokát šlechtických restitučních procesů. Z nejznámějších můžeme jmenovat případy rodu Salmů, Colloredo-Mansfeldů, či Des Fours-Walderode.
Dr. Nevřela vstoupil do Koruny České vstoupil 1. 1. 2003 a po roce byl kooptován do stranického předsednictva. Jeho členem byl i v lednu 2005, kdy se KČ transformovala z politického hutí na politickou stranu a začal sponzorovat tisk Monarchistických listů, které mohly mj. zvětšit svůj náklad i formát; v několika případech se dostaly i do distribuční sítě PNS. V témže roce se uskutečnil i sněm moravských členů KČ, který se i jeho přičiněním mohl konta na zámku v Boskovicích, v sídle hrabat Mendsorff-Pouilly.
Zapojil se rovněž do sponzorování chodu strany a její veřejné činnosti. Např. v roce 2006 významně přispěl na náklady několikasettisícové kampaně do parlamentních voleb a byl opětovně zvolen do stranického předsednictva. Zde mj. připravil a zavedl kodifikaci přijímání rozhodnutí předsednictva per rollam, což usnadnilo mnohá jednání, a to dávno před masovým rozšířením on-line hlasování.
Zásluhou Dr. Felixe Nevřely začala také Koruna Česká znovu nabývat určitého renomé u některých starých šlechtických rodů, které ztratila předchozím působením falešných šlechticů v předsednictvu. Proto také v době jeho členství vstupují dále do KČ např. Jerome Colloredo-Mansfeld, Marie Alžběta Salm-Reifferscheid-Raitz, či bývalý velvyslanec ČSFR ve Švýcarsku Richard Belcredi. Marie Salmová a Adam Bubna z Litic v říjnu roku 2004 kandidovali v barvách KČ do senátu, přičemž Dr. Nevřela byl hlavním organizátorem jejich volebních kampaní. Když 24. března 2007 zemřel, mnoho z těchto potomků českých králů se s ním také přišlo osobně naposledy rozloučit.
Je téměř neznámou skutečností, že pan doktor Nevřela byl šlechtického původu, což je patrně dáno tím, že o tom sám veřejně nehovořil. Možná tak činil z úcty k rodičům, kteří byli zaměstnáni na Lánském zámku, možná proto, že byl potomkem novoštítného rodu bez prokázané vazby na další šlechtické, nebo přímo panovnické, rody. I tak byl však jeho původ pestrý. Nevřelovi pocházejí patrilineárně z rodu Löwenstein, resp. jeho tatínek Felix (1896-1975) byl nemanželským potomkem Felixe Armina Löwensteina (1865-1941) a paní Nevřalové, jejíž pozměněné příjmení pak potomci přijali za své. Rodiče Felixe Armina byli JUDr. Ferdinand Löwenstein (1833-1866) a Adelheid baronka Popper von Podhrágy (1843-1912). Jednalo se o příslušnici nové šlechty v Uherském království. Její otec Leopold Popper (1821-1886) byl za zásluhy o zemědělství a lesní hospodářství povýšen císařem Františkem Josefem I. 23. 9. 1869 do prostého šlechtického stavu s predikátem „z Podhrágy“ a erbem s rodovým heslem „Labore et perseverantia“ (v Uhersku ani nebylo zvykem udělovat šlechtictví nedědičně). Protože se Leopold začal věnovat i dobročinnosti, byl navíc týmž panovníkem povýšen 16. prosince 1882 do stavu svobodných pánů = baronů (v Uhersku se neuděloval titul rytíř, proto po prostém šlechtictví následuje baronský titul bezprostředně).
Životopis JUDr. Felixe Nevřele není sice dosud systematicky zpracován, ale můžeme se o jeho rodině a vybraných aktivitách dočíst v některých již publikovaných pracích, např.:
- ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie: mezi Davidovou hvězdou a křížem. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-180-4
- BENDA, Josef. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989. Praha: Tuláček, 2013. ISBN 978-80-904762-2-6
- GRISOVÁ, Hana. K 231 – Sdružení bývalých politických vězňů. Příčiny jeho vzniku a zániku. Olomouc: Filozofická fakulta, Katedra historie, 2009 [bakalářská práce]
- RŮŽIČKA, Filip. Vznik a vývoj klubu K 231 v Praze a v Jihočeském kraji. Pardubice: UPa, Filozofická fakulta, Katedra historických věd, 2009 [bakalářská práce]
- VALENTOVÁ, Věra. Reflexe restituce rodu Des Fours-Walderode v tisku. Liberec: TUL, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2012 [bakalářská práce]
- LAUDOVÁ, Dita. Historie Dobřichovic ve vyučování na 1. stupni ZŠ. Plzeň: ZČU, Fakulta pedagogická, Katedra historie, 2019 [diplomová práce]
Petr Nohel
