Kdyby byl sám sv. František z Assisi dnes zvolen do parlamentu, kdyby se stal ministrem nebo premiérem, docela jistě by se do týdne objevila zarputilá žena, která by tvrdila, že když byla malá, osahával ji nebo znásilnil. V novinách by se zkoumalo, zda nečerpal a nezneužil nějakou dotaci na kostel, a padla by nějaká žaloba třebas na zneužívání dobrovolné práce křesťanských nadšenců či neplacení daní z almužny.
Chci tím říci, že si budeme muset zvyknout na pernamentně obviněné, podezřelé a zpochybněné politiky ve všech možných funkcích. Stalo se to zkrátka politickou zbraní jakékoliv opozice. Čechy v tom nejsou žádnou výjimkou, to samé se děje v Itálii, ve Francii i jinde. Neskutečné útoky jsou vedeny na členy kabinetu amerického prezidenta. Také justice a policie jsou zneužívány jako politická zbraň, o hysterii médií nemluvě. Vše je koupeno nebo nějak zapojeno do mechanismů politicko – mocenského boje. Nejde mi teď o to, zda jsou obvinění pravdivá.
Nic proti tomu, aby odešel z funkce politik, který se opravdu nějak provinil, porušil zákon a podobně, ale jak to má běžný občan a volič poznat, když i podvod, lež a předstírání se staly úplně běžnou každodenní pilitickou zbraní? Jak rozpoznat, jestli je ministr či premiér opravdu lump, nebo to na něj ušili? Situace, která se začíná rýsovat, samozřejmě zcela likviduje princip presumce viny, který velel ve slušné demokratické společnosti politikovi odstoupit již při pouhém podezření. Pokud ale bude automaticky ihned podezřelý každý vysoký politik, jakmile nastoupí do důležité funkce nebo se zapíše na kandidátku, pak by nebylo možno takovou funkci vůbec obsadit, protože by musel ihned odstoupit každý.
Každý má nějakou opozici, a ta usiluje o likvidaci a znevěrohodnění těch, kdo vyhráli volby a obsadili pozice. Pokud je účinnou zbraní obvinění, proč by to nemohlo být falešné obvinění, něco vylhaného nebo úplně vymyšleného? Než se obviněný dokáže obhájit nebo očistit, potáhnou se soudy celá léta a nikoho už jeho bezúhonnost nebude zajímat. Většina voličů jí ani neuvěří, a pokud máte na své straně média, ani se o očištění nedozví. A v příštích volbách třebas zvolí nás. Nebo se podaří vyvolat pád vlády a předčasné volby.
Při této praxi budou brzy naprosto všichni politici nevěrohodní nebo zločinní a v celé společnosti převládne zhnusení, skepse a nedůvěra k demokracii. Kdekoliv se lež a podvod stanou regulérním nástrojem, nastává společenský rozklad. Pokud nebudou mít voliči alespoň nějaké dobré politiky, na které by mohli být hrdí, pokud bude pošpiněn úplně každý, pokud se lidé nebudou moci spolehnout na to, že soudy a policie jednají nestranně v zájmu společenského řádu, že média informují objektivně a nestranně, pokud se naprosto všechno stane jen nástrojem mocenské rvačky, změní se i celá společnost v tlupu bezohledných rváčů. Politický systém založený na volbách jako takový ztratí smysl. Lidé a voliči nakonec pochopí, že jsou záměrně mateni a zneužíváni k boji zájmových slkupin a klanů. Nebude mít žádný smysl volit a lidé začnou hledat dostatečně silnou politickou postavu, které by v některých volbách dali diktátorskou pravomoc, aby vymetla ten Auguliášův chlév.
V této souvislosti můžeme sledovat velmi zajímavou situaci kolem současného premiéra – miliardáře Andreje Babiše. Je dlouhodobě obviněn ze zneužívání evropských dotací. Časem přibývají další obvinění, nejnověji z únosu vlastního syna apod. Může se objevit cokoliv. Možná nějaká slovenská dívka, kterou kdysi znásilnil, nebo někdo, koho kdysi udal StB. Cokoliv. K obecnému úžasu odpůrců pana Babiše ho stále velká masa voličů a příznivců podporuje a volební preference mu naopak rostou. Jak to, že je to neúčinné?
Stejně se můžeme ptát, proč takové masy lidí a voličů v roce 1948 na ulicích i jinde podporovaly Klementa Gottwalda a komunisty? Proč masy mlčely k poválečnému plošnému okradení obyvatel dekrety samozvaného prezidenta Beneše a k neústavní likvidaci demokracie Národní frontou? Masy Gottwalda podporovaly i poté, kdy komunisté pokračovali v okrádání a začali vraždit či zavírat do koncentračních táborů, a to prosím krátce po drastických zkušenostech s Hitlerovou diktaturou. Jak to? Proč?
Nejspíš proto, že lidé měli plné zuby šmejdů, kteří si dvacet let hráli na demokracii, přitom kradli jako straky, lhali a podváděli, relativizovali hodnoty a měřítka a nakonec se již nestarali o stát ani o společnost, zcela pohlceni svou mocenskou rvačkou.
Nu, a od Andreje se možná očekává něco podobného. Vymeť ty šmejdy, Andreji. Vykosti je, pomsti nás, a my ti dáme hlasů, kolik bude třeba. Že jsi možná zločinec? To oni nepochybně také. A v situaci, kdy nemáme šanci se cokoliv dozvědět a posoudit sami, kdy mlží média a politická rvačka rozkládá společenský systém, je lepší diktátor, než rozklad a anarchie.
Je. Ale jen o chloupek a bude to bolet. Diktátoři umí obnovit pořádek, ale neumí vybudovat řád, který by lidé vzali dobrovolně za svůj.
Jan Drnek
