Mariánský sloup byl postaven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1650 z vděčnosti Panně Marii za její pomoc k vítězství pražských měšťanů a studentů nad Švédy v roce 1648 a na poděkování za ukončení 30leté války (1618-48), jejíž poslední bitvou byla v roce 1648 právě bitva o Prahu. Na základě nepravdivé propagandy, že byl postaven na památku vítězství císařských vojsk na Bílé hoře 8. listopadu 1618, byl 3. listopadu 1918 stržen zfanatizovaným davem jako domnělý symbol Rakousko-Uherské monarchie v souvislosti s vyhlášením Československé republiky 28. října 1918. Byla tak zneuctěna Matka Boží, která Pražanům pomohla a zničena významná kulturní památka.
Mariánský sloup byl rovněž schránkou ochranného obrazu Panny Marie Rynecké – Palladia Evropy. Proto stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze bylo barbarské násilí na českém, slovenském, polském, německém a dalších národech Evropy. Akce byla technicky připravována od 30. října 1918, k jeho stržení došlo 3. listopadu 1918. Nešlo o spontánní „odčinění“ Bílé Hory českými vlastenci, ale o předem plánovanou akci, ke které byl přistaven hasičský vůz se žebříkem a dalším vybavením. Následně byl odstraněn mohutný podstavec sloupu, ve kterém bylo umístěno palladium Evropy, kamenné čtvercové zábradlí s anděly a kamenné čtvercové schodiště.
V sousedství Mariánského sloupu byl postaven v 19. stol. pomník M. Jana Husa, ctitele Panny Marie, který se dívá směrem k ní. Stačí citovat z vlastního spisu M. Jana Husa. Toto sousedství nebylo důvodem k jeho stržení a nemůže být důvodem k jeho neobnovení. Bylo by naopak vhodné, kdyby v sousedství pomníku M. Jana Husa, byla socha té, kterou tolik uctíval a o pomoc vzýval:
Abychom mohli vybřednout z hříchu, vzývejme pomoc Panny Marie a pozdravujme ji. Já ubohý, jak budu schopen chválit slavnou Pannu, která je větší než všechna chvála? Nikdo nemůže dostatečně pozdravit tu, kterou pozdravil anděl, kterou Syn uctivě poslouchal, jíž se svěřil Duch svatý, kterou obdivuje celý svět… Máme k ní tedy přistupovat s bázní a s úctou a chválit ji. Jestliže spravedliví nejsou hodni, jak budou hodni hříšníci? A přece by ani spravedliví, ani hříšníci neměli ustávat v její chvále. Neboť v ní je všechna milost Otce, Syna i Ducha svatého, je v ní plnost milosti pro ni samu i milost, která se vylévá na nás. – Mistr Jan Hus (Fol. 69b n)
Magistrát Hl. m. Prahy na petici z roku 2010 na obnovu Mariánského sloupu s podpisy nejen z Česka, ale i ze zahraničí, (Slovenska, Německa, Polska a dokonce Španělska) reagoval spojením obnovy sloupu s rozhodnutím o celkové revitalizaci Staroměstského náměstí. V místě Mariánského sloupu byl proveden archeologický průzkum, který je podmínkou k jeho obnovení. Při archeologickém průzkumu byly nalezeny základy původního Mariánského sloupu.
Od roku 2010 jsme se při poutích za obnovu Mariánského sloupu setkávali s poutníky ze Slovenska, kteří organizují pouti a tak podporují snahu o obnovení Mariánského sloupu. V některých letech byla slovenská pouť dokonce početnější než česká. Děkujeme Slovákům za to, že se pravidelně jezdí modlit za český národ a Evropu na místo, kde stál Mariánský sloup.
Současně ale zjišťujeme aktivity odpůrců obnovy, kteří stále opakují staré, nepravdivé argumenty. Každoročně opakované květnové průvody za obnovu Mariánského sloupu ukazují, že obnova Mariánského sloupu, vyjádřená peticemi z let 2009 a 2010 s cca 18 000 podpisy má trvalou podporu.
Kardinál Tomášek se k otázce obnovy Mariánského sloupu vyjádřil takto: Dokud nebude sloup na svém místě, dokud lidé neuznají, že tehdy udělali chybu a nebudou toho litovat, nemůžeme doufat, že překonali naši nedávnou minulost a že nás tento starý hřích nestáhne zase dolů. Rozumíme tomu tak, že sloup je nejen symbolem našeho návratu ke slušnosti a tradicím křesťanské Evropy, ale především, že vyrovnání tohoto dluhu může naší zemi dát teprve naději, že opět neupadneme do područí, ať už tupého násilí a bídy z východu nebo konzumního ateismu ze západu.
(Kardinál Tomášek, in: Bradna J., Kavička K., Praha, Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, Velehrad 2008, ISBN 978-80-86157-23-8).
Bez obnovení historické památky, bez obnovení úcty k Panně Marii, jako záštity míru, není možné v Evropě budovat sousedské vztahy v lásce a porozumění ani čelit islamizaci. Ekumena znamená nejen žádat od jinověrců toleranci k vlastnímu náboženství, ale také respektovat je a jejich úctu projevy zbožnosti. Katolíci respektují úctu M. Jana Husa, a evangelíci by měli také respektovat katolickou úctu k Panně Marii.
Ing. Mgr. Josef Pejřimovský Ph.D.
