Regionální noviny přinesly zprávy o mši svaté k uctění památky bl. císaře Karla I. v neděli 20. října 2019 v opavském klášteře Marianum, již spolupořádala místní společnost Koruny České Opava.
Zvláštní závan velmi starých časů. Jak jinak popsat nedělní mši v Marianu, koncipovanou jako uctěni památky císaře Karla I. Rakouského? Dávná minulost, která se mohla zdát již nadobro zapomenuta, je s námi pořád. Lidé, byť to může znít velmi překvapivě, na posledního českého krále nezapomněli.
Nostalgie za posledním českým králem
(…)
Na adresu posledního rakouského císaře a českého krále nenajdete, ať se snažíte sebevíc, větší kritiku. Ve své císařské roli si uvědomoval, že podoba mocnářství je nieudržitelná a chtěl jí dát mnohem svobodnější ráz. Na to už ale neměl dost času. Dějiny posledního císaře nemilosrdně předběhly. Protivníci jeho počínání označovali za humanistické blouznění. Ještě ale například stihl propustit tehdejší české politické vězně odsouzené na smrt. Z Karla Kramáře nebo Aloise. Rašína se pár měsíců poté staly zásadní postavy při vzniku Československa. To už byl z císaře Karla muž prakticky na útěku, jeho představy o Evropě zůstaly, dost možná i bohužel, jen v rovinách teorie. Vzpomenout si na takovou výraznou osobnost, které ovšem vývoj dějin ani v nejmenším nepřál, je velmi sympatické. A lo zvlášlě právě po 105 letech, kdy Karel Habsburský toto město navštívil.
Jan Král
Lidé uctili ostatky císaře Karla I.
OPAVA – Nedělní mše v Marianu měla neobvyklý nádech. Lidé při ní mohli uctít císaře Karla I. Rakouského, který byl v roce 2004 blahoslaven papežem Janem Pavlem II. Zároveň zde vůbec poprvé byly k vidění císařovy ostatky, které byly po mši odvezeny. Akci organizoval Spolek císařovna Zita a Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy v ČR. „Uctění císaře se uskutečnilo u příležitosti jeho výročí svatby s manželkou Zitou Bourbonsko-Parmskou. Brali se 21. října 1911. Když papež Jan Pavel II. Karla I. beatifikoval (prohlásil za blahoslaveného, pozn. red.), byl stanoven svátek světce právě na tento den svatby. V Opavě se mše k tomuto výročí koná pravidelně od vzniku Modlitební ligy v roce 2012,“ řekla za organizátory Eva Dratvová a pokračovala: „Do Opavy byla dovezena císařova dotyková relikvie druhého řádu v podobě kusu látky, do které byla zabalena žebra, která byla po Karlově smrti vyjmuta.“ Zároveň upřesnila, že samotná žebra, která jsou relikvií prvního řádu, se v Marianu nenacházela. „Relikvií nám zapůjčila majitelka zámku z Horních Tošanovic paní Romana Phillipová a odvezla ji zpět po nedělní tnši svaté,“ vysvětlila Dratvová. Karel I. Rakouský se narodil v roce 1887 na zámku Persenbeug v Dolním Rakousku, zemřel roku 1922 ve vyhnanství na ostrově Madeira. V letech 1916 až 1918 byl posledním rakouským císařem. Modlitební liga ho tituluje i jako posledního českého krále, i když jako český král nebyl korunován. „Karel Habsburský je nezpochybnitelným posledním králem českých zemí v dynastické posloupnosti Přemyslovců, Lucemburků, Jagellonců a Habsburků. Královská korunovace byla důležitým symbolickým aktem, a proto můžeme litovat, že válka a politické tlaky zabránily Karlovi I. přijmout svatováclavskou korunu, ačkoli si to přál. Na jeho pozici krále zemí koruny české to ale nic nemění,“ sdělil organizátor české a moravské pobočky Modlitební ligy
císaře Karla Milan Novák. Opavu císař navštívil 4. března 1914. Bylo to u příležitosti pohřbu kardinála a arcibiskupa z Vratislavi Fuldy Georga von Koppy.
Zvláštní závan velmi starých časů. Jak jinak popsat nedělní mši v Marianu, koncipovanou jako uctěni památky císaře Karla I. Rakouského? Dávná minulost, která se mohla zdát již nadobro zapomenuta, je s námi pořád. Lidé, byť to může znít velmi překvapivě, na posledního českého krále nezapomněli.
OPAVA – Nedělní mše v Marianu měla neobvyklý nádech. Lidé při ní mohli uctít císaře Karla I. Rakouského, který byl v roce 2004 blahoslaven papežem Janem Pavlem II. Zároveň zde vůbec poprvé byly k vidění císařovy ostatky, které byly po mši odvezeny. Akci organizoval Spolek císařovna Zita a Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy v ČR. „Uctění císaře se uskutečnilo u příležitosti jeho výročí svatby s manželkou Zitou Bourbonsko-Parmskou. Brali se 21. října 1911. Když papež Jan Pavel II. Karla I. beatifikoval (prohlásil za blahoslaveného, pozn. red.), byl stanoven svátek světce právě na tento den svatby. V Opavě se mše k tomuto výročí koná pravidelně od vzniku Modlitební ligy v roce 2012,“ řekla za organizátory Eva Dratvová a pokračovala: „Do Opavy byla dovezena císařova dotyková relikvie druhého řádu v podobě kusu látky, do které byla zabalena žebra, která byla po Karlově smrti vyjmuta.“ Zároveň upřesnila, že samotná žebra, která jsou relikvií prvního řádu, se v Marianu nenacházela. „Relikvií nám zapůjčila majitelka zámku z Horních Tošanovic paní Romana Phillipová a odvezla ji zpět po nedělní tnši svaté,“ vysvětlila Dratvová. Karel I. Rakouský se narodil v roce 1887 na zámku Persenbeug v Dolním Rakousku, zemřel roku 1922 ve vyhnanství na ostrově Madeira. V letech 1916 až 1918 byl posledním rakouským císařem. Modlitební liga ho tituluje i jako posledního českého krále, i když jako český král nebyl korunován. „Karel Habsburský je nezpochybnitelným posledním králem českých zemí v dynastické posloupnosti Přemyslovců, Lucemburků, Jagellonců a Habsburků. Královská korunovace byla důležitým symbolickým aktem, a proto můžeme litovat, že válka a politické tlaky zabránily Karlovi I. přijmout svatováclavskou korunu, ačkoli si to přál. Na jeho pozici krále zemí koruny české to ale nic nemění,“ sdělil organizátor české a moravské pobočky Modlitební ligy
