Článek

Zveme na vysvěcení hrobu vojáků z Velké války v Horním Benešově

Místní společnost KČ Opava spolu s městem Horní Benešov a Československou obcí legionářskou zve na pietní akt a vysvěcení hrobu vojáků Velké války na Den veteránů – 11. listopadu 2019 na hřbitově v Horním Benešově.

Začátek akce je v 11 hodin. Projev pronese slezský zemský hejtman KČ Jaroslav Vavříček a starosta města pan Pavel König, za iniciativu opravy hrobu Rudolf Grygar a Vladislav Pečinka. Vojenský kaplan mjr. P. Pavel Kuchař vysvětí hrob, u kterého bude stát česná vojenská stráž v dobových uniformách s vlajkami Rakousko-Uherska a Zemí Koruny České, poté zazní hymna Rakousko-Uherska a hymna České republiky s čestnou salvou.

Více podrobností v kalendáři událostí.

O obnově vojenského hrobu napsal pěkný článek na svém blogu pan Ladislav Kolačkovský: Vojáci c. a k. pluku č. 1 císaře Františka Josefa se vrátili do Horního Benešova

Historie vojenského hrobu v Horním Benešově

Počátkem října 1914 po obležení pevnosti Přemysl a chystaném tažení ruských vojsk na Krakov bylo rozhodnuto přeložit náhradní prapory (Ersatztruppem) umístěné v té době v Krakově a v Opavě do Horního Benešova. Představitelé města byli požádáni velitelem vojenského územního velitelství v Krakově, aby připravili ubytování pro 2 400 mužů a 50 důstojníků náhradního praporu pěchotního pluku č. 1 Kaiser Franz Josef z Opavy.

Vojsko dorazilo do města 14. října 1914 a zůstalo zde až do konce války. Důstojnický sbor a čtrnáct vojenských kanceláří bylo umístěno v privátních bytech, většina z 2 400 vojáků v hromadných ubytovnách, například v BESEDNÍM DOMĚ – Jubilejním domě, v lidové škole, v kamenném sklepě – SKALNÍ SKLEP (Felsenkeller), v měšťanské škole, na střelnici, ve starém pivovaru, tělocvičně a v Římském domě – MODLITEBNA (Rómerhaus), několik desítek vojáků ubytovali sedláci Bock, Krommer a Ziganka ve svých statcích na předměstí. V listopadu 1914 byla část vojáků přestěhována do čtyř dřevěných baráků postavených U NÁDRAŽÍ, ( Od roku. 1930 koupaliště) v prosinci téhož roku k nim přibyly i čtyři ročníky zeměbrany z východního Slezska. Bylo zřízeno i 72 nemocničních lůžek – 34 v sále kamenného sklepa, 26 v tělocvičně a 12 v DOMOV – nemocnici se zavěšenými lůžky. Školní výuka dětí byla přenesena do náhradních místností v dětské školce, NÁMĚSTÍ budově okresního soudu, v německém lidovém spolku a do bytů Heinricha Schuberta a Antona Heinzela.

Dne 14. listopadu 1914 odjel z Horního Benešova na frontu první pochodový oddíl (1. Marschkompanie). S vojáky nastoupenými na náměstí se rozloučili, velitel posádky podplukovník Aristid rytíř von Wagenbauer pocházející z Nových Heřmínov a místní farář a děkan Alois Fischer. Vojáci pak za zvuků vojenské hudby a v doprovodu velkého počtu místních i přespolních odpochodovali na nádraží, kde nastoupili do 30 připravených vagónů a odjeli do Opavy. Postupně odjížděly další a další marškumpanie, dne 2. prosince 1914 sedmá, v září 1915 patnáctá a v březnu 1916 již dvacátá. V období od října 1914 do léta 1916 opustilo Horní Benešov na 3 300 vojáků.

Dne 26. srpna 1916 převzal velení nad praporem plukovník Mildner. Na podzim 1916 rozhodla městská rada zřídit na městském hřbitově čestný hrob na počest vojáků zemřelých v místní vojenské nemocnici. Pomník, jehož zhotovení, včetně vedení stavebních prací, bylo svěřeno šikovateli architektu Hansi Fickertovi z Kartových Varů, byl slavnostně odhalen a vysvěcen dne 1. listopadu 1916. Celkové náklady s výjimkou mramorové desky činily 1 500 korun. Částka byla shromážděna peněžními sbírkami mezi obyvateli města, vojáky, část byla uhrazena z obecní pokladny.

Dne 5. listopadu 1918 byly oddíly z Horního Benešova, včetně příslušných náhradních jednotek umístěných ve Svobodných Heřmanicích a v Leskovci nad Moravicí, rozpuštěny. Vojenské ubytovací prostory byly postupně předávány do majetku města rodáky z Horního Benešova – nadporučíky Waltrem Oppenheimem a Alfonsem Gebauerem. Od podzimu 1914 do listopadu 1915 bylo v místním farním kostele slouženo 51 smutečních válečných mší, kolik jich bylo do konce války, se již asi nedozvíme.
Pomník se dochoval, i když v poněkud upravené formě. Na původním pomníku, jak je zřejmé z pohlednice vydané během války, je letopočet 1914-1918. Číslice 8 v letopočtu 1918 byla přidána až po skončení války. Z textu na pohlednici vyplývá, že pomník byl darován městskou obcí Horní Benešov a jejími obyvateli společně s náhradním praporem „císařské pěchoty“.

Připravil pan Rudolf Grygar

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn
Twitter

Sdílejte článek: