Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) cítí potřebu, vhledem k probíhajícím a neutuchajícím polemikám, vyjádřit se ještě jednou k akci „Prague Pride 2011“, k její nepřiměřené medializaci, cílené propagaci a k naprosto nevyváženému a neobjektivnímu referování většiny médií o kriticích této akce, resp. o kriticích oné mediální nevyváženosti.
KČ se účastní od r. 2002 pokud možno všech voleb. Jedním z našich ústředních hesel zvláště v posledních letech bylo: „Veškerá práva menšinám, nikoli však na úkor většiny“. Nejde jen o volební heslo, jde o naše bytostné přesvědčení – monarchisté totiž obvykle nemluví do větru. Dle našeho názoru se naši homosexuální spoluobčané těší všem právům a nikdo je nediskriminuje, nedehonestuje, nepronásleduje, nepřekáží jim v jakémkoliv druhu pracovního uplatnění, studia, kariéry a podnikání. Tento stav trvá nejméně od roku 1989, ovšem homosexualita přestala být v tehdejší ČSSR trestným činem dokonce již v r. 1961.
Přejeme tedy opravdu, ale opravdu upřímně našim homosexuálním spoluobčanům vše dobré a ani v nejmenším nemáme v úmyslu zasahovat do jejich soukromých podniků, večírků a jiných soukromých akcí (za předpokladu, že budou financovány jimi samotnými). Dovolujeme si však nejen očekávat, ale zároveň i zdvořile žádat tutéž toleranci a pochopení od nich. Nemůžeme se totiž zbavit tíživého dojmu, že „Prague Pride 2011“ nemá za cíl zrovnoprávnění menšiny (kterého ostatně bylo dosaženo již dávno a dokonce měrou vrchovatou), ale že je provokativním útokem na většinu. Přesněji řečeno, tímto provokativním útokem se zdá být nepřiměřená, ba přímo bombastická reklama, propagace a především nenávistné a hluboce netolerantní ostrakizování každého, kdo si dovolí této barnumské reklamě s nadšeným pokřikem netleskat či dokonce klást otázky, nebo, nedej Bože, kritizovat.
Při vší úctě a plném a upřímném respektu ke VŠEM menšinám se nikdy nevzdáme svého hlubokého přesvědčení, že většině náleží (mimo jiné i vzhledem k jejímu podílu na plnění daňových povinností, koncesionářských poplatků veřejnoprávním médiím atd.) v ideálním případě poměrné, v každém případě však alespoň NĚJAKÉ zastoupení v médiích. Toho se však, žel, nedostává. Kdy naposledy jsme například mohli číst v novinách či vidět v televizi reportáž o rodině, která je fungující, soudržná a vychovává například tři či dokonce více dětí?!
Závěrem si dovolujeme vyslovit HRDOST, nikoli však – na rozdíl od některých apologetů výše uvedené akce – PÝCHU, nad tím, že za základ státní i národní existence i nadále považujeme tradiční rodinu, kterou chápeme jako nezrušitelný a nezpochybnitelný svazek dvou osob opačného pohlaví, které nalezly tu odvahu, přes nepřízeň doby a ostentativní nezájem médií, zplodit a především řádně vychovat pokud možno více potomků. Žádáme zdvořile pana primátora královského hlavního města Prahy, aby zveřejnil informaci o nákladech, jimiž z jeho příkazu či posvěcení přispějí daňoví poplatníci na propagaci a pořádání akce menšiny a zároveň jej prosíme, aby nám sdělil, kdy a jaké akce na podporu rodin s dětmi, populační politiky atd. chystá či hodlá financovat v budoucnu.
Domníváme se rovněž, že akce pořádané s podporou pana primátora královského hlavního města Prahy by měly mít český, nebo alespoň dvojjazyčný název. S hrdostí (nikoli však s pýchou) konstatujeme, že pro formulaci svých stanovisek i pro organizaci svých akcí považujeme – na rozdíl od pořadatelů PP a jejich mediálních nohsledů – nejkrásnější jazyk na světě, totiž náš mateřský, za více než vyhovující.
Veřejné pochody s prezentací sexuality – a to JAKÉHOKOLIV druhu sexuality – považujeme za naprosto nevhodné. Sexualita by totiž v civilizované společnosti měla za každých okolností zůstat ryze soukromou a neveřejnou záležitostí.
Koruna Česká
