Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
vítá přijetí vládní protikorupční strategie, byť se jedná o strategii pouze do roku 2012, a věří, že její uvádění v život povede k reálnému omezení korupce, aniž by příslušné orgány podlehly pokušení zneužívat svých posílených pravomocí k omezování práv a svobod běžných občanů.
Koruna Česká (KČ) nicméně konstatuje, že schválená strategie neřeší, a ve stávajícím uspořádání ani řešit nemůže, jeden ze základních problémů boje s korupcí a jinou závažnou hospodářskou kriminalitou, jímž je zasahování politiků do vyšetřování, zejména pak v případech, kdy dochází k propojování ekonomické kriminality s politickou sférou.
KČ je přesvědčena, že jediné systémové řešení tohoto problému spočívá v tom, že vyšetřování takovýchto případů bude zcela odděleno od sféry volených politiků.
KČ proto považuje za nezbytné, aby ihned po obnovení monarchie byla zřízena Královská vyšetřovací služba (KVS), která
– bude přímo podřízena pouze panovníkovi, jenž bude
garantovat její nezávislost (plně v duchu zásady JCKV Františka Josefa I „Panovník je povinen chránit své národy před jejich politiky“),
jmenovat a odvolávat ředitele KVS,
schvalovat jmenování a odvolání dalších vedoucích funkcionářů KVS
schvalovat hlavní směry rozvoje KVS a
dohlížet na jejich dodržování,
– bude vyšetřovat takové případy závažné hospodářské, případně i násilné kriminality, u nichž bude byť i jen stín podezření, že by mohly být spojeny s činností aktivního nebo i bývalého člena politické sféry, ať už na úrovni celostátní, krajské nebo obecní,
– bude oprávněna převzít od ostatních vyšetřovacích útvarů ty případy, u nichž to uzná za vhodné nebo potřebné.
Ze stejných důvodů, které svědčí pro zřízení Královské vyšetřovací služby, považuje KČ za nutné, aby bylo z působnosti Ministerstva spravedlnosti a vlády vyjmuto státní zastupitelství a po transformaci na Královskou prokuraturu převedeno do přímé gesce panovníka, aby i v tomto případě byla zaručena nezávislost tohoto orgánu na volených politicích.
KČ považuje za nutné zdůraznit, že zajištění nezávislosti obou výše navrhovaných institucí nelze nikterak zabezpečit v současném zřízení – např. tím, že by byly podřízeny presidentu republiky, neboť ten je (téměř) stejně aktivním účastníkem stranicko-politického života jako ostatní politici, musí usilovat o zvolení a znovuzvolení, k čemuž nutně potřebuje zajištění podpory existujících politických sil. V žádném případě proto president nemůže garantovat nezávislost orgánů činných v trestním řízení na aktuálním rozložení politických sil.
KČ dále konstatuje, že vládní protikorupční strategie zcela nedostatečně řeší problematiku financování politických stran, neboť nijak zásadně neomezuje korupční potenciál při sponzorování stran. V situaci, kdy úspěch ve volbách je funkcí peněz vynaložených na volební kampaň, je pochopitelné, že strany usilují o co nejbohatší stranickou pokladnu. Jak známo, strany dokážou všechna omezení a restrikce obcházet. KČ je proto přesvědčena, že další regulující opatření, jako např. zákonné omezení výdajů na volební kampaně, nemají žádný praktický význam, protože se takovéto regulace budou opět obcházet.
KČ proto nevidí řešení v nových a dalších regulacích, ale v naprostém zprůhlednění stranického hospodaření a v jeho kontrole nezávislou kontrolní institucí. Takovou institucí by mohl být např. NKÚ, který by ale musel být nejprve vyjmut z dosahu politiků, protože je zjevné, že v důsledku současného způsobu ustavování presidenta a kolegia NKÚ je NKÚ vydán do značné míry napospas politikům.
Omezit korupční potenciál při sponzorování politických stran proto prakticky není možné bez reintronizace panovníka, jemuž by byl NKÚ podřízen, aby ho panovník mohl ochránit před zvůlí politiků.
