Na Staroměstském náměstí v Praze byl v roce 1650 postaven Mariánský sloup, na památku vítězství pražských měšťanů a studentů nad Švédy v roce 1648 a na poděkování za ukončení 30leté války (1618-48). Na základě lživé fámy, že byl postaven na památku vítěství císařských na Bílé hoře 8. listopadu 1618, byl 3. listopadu 1918 stržen. Byla tak zničena významná kulturní památka, která by měla být navrácena zpět.
Po stržení Mariánského sloupu čeští katolíci, když zjistili, že k jeho obnovení není dostatek vůle ze strany vládců státu ani města, rozhodli se vybudovat 12 kostelů na tehdejších okrajích Prahy, ale postaven byl z nich jediný, ve Lhotce. K výstavbě ostatních nedošlo, v důsledku hospodářské krize 30. let 20. stol., následující 2. svět. války a po ní následující éře komunismu.
Po nastolení komunistické vlády v roce 1948 nechali Češi a Slováci v exilu zhotovit kopii sochy Panny Marie z Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Tato kopie byla umístěna v českém benediktýnském klášteře v Chicagu a byla určena, aby se vrátila na původní místo – Staroměstské náměstí – po pádu komunismu. Proti jejímu umístění však vznesl Magistrát Hl. m. Prahy námitku, že nejde o dost přesnou kopii a na původním místě nemůže být proto umístěna. Nyní je tato socha jako Panna Maria z Exilu ctěna ve Strahovském klášteře. Pro Staroměstské náměstí byla zhotovena jiná, věrnější kopie a dokončuje se celé sousoší. Mariánský sloup by mohl být vrácen na původní místo v krátké době.
Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze bylo barbarské násilí na českém, slovenském, polském a německém a dalších národech Evropy, protože Mariánský sloup byl rovněž schránkou ochranného obrazu Panny Marie Rynecké – Palladia Evropy
V sousedství Mariánského sloupu byl postaven v 19. stol. pomník M. Jana Husa, ctitele Panny Marie, ale ani toto sousedství nebylo důvodem k jeho stržení a nemůže být důvodem k jeho neobnovení. Stačí citovat z vlastního spisu M. Jana Husa:
Abychom mohli vybřednout z hříchu, vzývejme pomoc Panny Marie a pozdravujme ji. Já ubohý, jak budu schopen chválit slavnou Pannu, která je větší než všechna chvála? Nikdo nemůže dostatečně pozdravit tu, kterou pozdravil anděl, kterou Syn uctivě poslouchal, jíž se svěřil Duch svatý, kterou obdivuje celý svět… Máme k ní tedy přistupovat s bázní a s úctou a chválit ji. Jestliže spravedliví nejsou hodni, jak budou hodni hříšníci? A přece by ani spravedliví, ani hříšníci neměli ustávat v její chvále. Neboť v ní je všechna milost Otce, Syna i Ducha svatého, je v ní plnost milosti pro ni samu i milost, která se vylévá na nás. – Mistr Jan Hus (Fol. 69b n)
Bylo by naopak důstojné, kdyby v sousedství pomníku M. Jana Husa, ctitele Panny Marie, socha Panny Marie byla.
Definitivní rozhodnutí o stržení Mariánského sloupu nebylo jen nějakou lidovou akcí. Rozhodnutí strhnout Mariánský sloup padlo po generální stávce 14. 10. 1918. Akce byla technicky připravována od 30. října 1918, k jeho stržení došlo 3. listopadu 1918. Nešlo tedy o spontální „odčinění“ Bílé Hory „českými vlastenci“, ale o předem plánovanou akci, ke které byl připraven hasičský vůz se žebříky, apod. – šlo o demonstrativní odvržení české katolické tradice.
Je vhodné si připomenout slova Františka, kardinála Tomáška, arcibiskupa pražského při audienci členů "Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze":
"Dokud nebude sloup na svém místě, dokud lidé neuznají, že tehdy udělali chybu a nebudou toho litovat, nemůžeme doufat, že překonali naši nedávnou minulost a že nás tento starý hřích nestáhne zase dolů. Rozumíme tomu tak, že sloup je nejen symbolem našeho návratu ke slušnosti a tradicím křesťanské Evropy, ale především, že vyrovnání tohoto dluhu může naší zemi dát teprve naději, že opět neupadneme do područí, ať už tupého násilí a bídy z východu nebo konzumního ateismu ze západu." – Bradna J., Kavička K., Praha, Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, Velehrad 2008, ISBN 978-80-86157-23-8
Magistrát Hl. m. Prahy na petici z roku 2010 s 10 tisíci podpisy nejen z Česka, ale i ze zahraničí, (Slovenska, Německa, Polska a dokonce Španělska) reagoval vyhýbavě a rozhodnutí odsunul na neurčito, do souvislosti s rozhodnutím o celkové revitalizaci Staroměstského náměstí. Náboženské průvody a petice za obnovu Mariánského sloupu tak jsou prakticky jedinou platformou vyjádření touhy po jeho obnovení.
Od roku 2011, po dohodě se Sekulárním řádem sv. Františka budou 2 akce v různých termínech. Pro současný osud víry v Boha v Evropě jsou významné všechny aktivity za navrácení Mariánského sloupu na Staroměststké náměstí v Praze – s navrácením samotného sloupu se navrátí i Palladium Evropy, které podobně jako Staroboleslavské palladium chrání Evropu.
Pro obnovu víry a morálky v Evropě jsou proto významné všechny podpisové petice, modlitby a pouti, které usilují o navrácení Mariánského Sloupu na Staroměststké náměstí. Bez obnovení historické pravdy, bez obnovení vědomí a úcty k Panně Marii, jako ochránkyně Míru v Evropě, není možné ani pokoj v Evropě budovat v současnosti. Dnes je část Mariánského sloupu umístěn na pozemku sester Boromejeka, kde je možné jej shlédnout a pomodlit se za český národ a víru v Boha pro Evropu.
Náboženský průvod v roce 2012 připravujeme již tradičně na 1. mariánskou sobotu v květnu, tj. na 5. května a srdečně na ni zveme všechny ctitele Panny Marie. Církevní korouhve, sošky Jezulátka, Panny Marie a svatých vítány. Budeme se modlit za Svatého Otce, Dominika kardinála Duku, arcibiskupa pražského a primase českého, který velmi laskavě tuto akci doprovází požehnáním, za naše biskupy, za český národ, za mír a náboženskou obnovu v Evropě a za požehnání pro všechny lidi dobré vůle. Budeme děkovat Bohu, Panně Marii a Svatým za jejich ochranu Církve a všech lidí, kteří směřují k pokoji.
Od roku 2010 jsme se při poutích za obnovu Mariánského sloupu setkávali s poutníky ze Slovenska, kteří organizují pouti se stejným účelem. Zejména v předloňském roce byla slovenská pouť mnohem početnější než česká. Děkujeme Slovákům za to, že se pravidelně jezdí modlit za český národ a Evropu na místo , kde stál Mariánský Sloup.
Proto apelujeme na všechny, kteří sympatizují s myšlenkou návratu Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí, aby 5. 5. 2012 se na náboženský průvod dostavili.
Program:
Samotný průvod začíná ve 12 hodin u Panny Marie z Exilu na Petříně, a pak pokračuje na Staroměstské náměstí, kde je zakončeno Te deem v chrámě Panny Marie před |Týnem cca v 15.30 hodin. Od 10.30 bude mše svatá v basilice Nanebebevzetí Panny Marie Královské kanonie praemonstrátů na Strahově.
Josef Pejřimovský
