Další svatba v britské královské rodině – vdala se Zara Philips, vnučka Alžběty II.

V sobotu 30. července 2011 se v Británii odehrála další královská svatba. Svého dlouholetého přítele pana Mikea Tindalla si bez většího zájmu médií vzala za muže vnučka královny Alžběty II. slečna Zara Phllipsová, jejíž maminkou je jediná dcera královny – princezna Anna. Soukromý obřad se odehrál v Edinburgském kostele Canongate Kirk a zúčastnili se jej členové královské rodiny a spoluhráči ženicha, který je ragbistou.

Svatební obřad byl na tomto místě první svatbou člena královské rodiny po 19 letech, kdy zde byli sezdáni rodiče nevěsty, která je občanským povoláním jezdkyně a ráda by svoji zemi zastupovala i v nadcházejících olympijských hrách 2012 v Londýně. Z důvodu plánovaného pokračování ve sportovní kariéře se také nevěsta rozhodla ponechat si své příjmení.

Britské nástupnické právo

Přestože je Zara vnučkou britské královny, nemá žádný šlechtický titul, což je logické, neboť je dcerou dcery a její otec není šlechtic. I přes tento fakt je však v současné době třináctou v pořadí na britský trůn. Britské nástupnické právo je totiž v aktuální podobě zajímavým kompromisem mezi klasickou mužskou primogeniturou (která je považována za základní a přirozený nástupnický řád) a poměrně liberálním nástupnictvím prvorozených bez ohledu na pohlaví (rozmáhá se především v severských zemích). Jeho specifikum spočívá v tom, že mužští dědici mají sice i nadále v nástupnictví přednost, ale potomci ženského pohlaví se dostávají na řadu ihned po nich v rámci tzv. nukleární rodiny (rodiče + děti). Než tedy nárok přejde např. z jednoho bratra na druhého, musí se nejprve vzít v potaz nároky všech dětí prvního – předně synů, ale pak i dcer.

V Británii tak dochází k zajímavé situaci, kdy „obyčejní lidé“ – nešlechtici mohou mít přednostnější nárok na trůn před vlastními členy královské rodiny po meči. Ani paní Zara z tohoto důvodu není výjimkou a náleží jí dle britského nástupnického práva místo nejen za bratry její matky a jejich potomky, ale také až za svým bratrem a jeho dcerou. Z našeho pohledu je tak paradoxně na přednějším místě než např. vévoda z Gloucesteru nebo vévoda z Kentu, kteří jsou bratranci královny a legitimní členové dynastie. V našich zemích se s podobnou situací setkat nemůžeme, protože u nás striktně platí právo primogenitury, takže nástupnictví po přeslici přichází v úvahu až v momentě, kdy mužští dědici vymřeli nebo se práva na trůn vzdali.

Kdo je princ

Další zajímavostí v britské královské rodině je omezení titulu princ nebo princezna u potomků britských králů. Zatímco např. u nás je princem příslušné země každý člen panovnické rodiny, v Británii to může být pouze syn/dcera nebo vnuk/vnučka (všem pouze přes syna) panovníka. Stejné právo platí také pro potomky knížete z Walesu. Díky tomu budou např. i budoucí děti prince Williama také princové nebo princezny, zatímco u nás by jimi byly automaticky.

Potomek Přemyslovců

K dokreslení vztahu novopečené královské nevěsty k našim zemím je také důležité zdůraznit, že i ona je potomkem českých králů a koluje ji v žilách přemyslovské krev. Způsobů jak identifikovat její předky mezi našimi panovníky je více Jedna z možností může být např. tato:

Bořivoj I. → Vratislav → Boleslav→ Boleslav II. → Oldřich → Břetislav I. → Vratislav II./I. → Vladislav I. → Vladislav I./II. → Přemysl Otakar I. → Václav I. → Přemysl Otakar II. → Václav II. → Eliška → Jitka → Karel V. Francouzský → Karel VI. Francouzský → Kateřina → Edmund Tudor → Jindřich VII. Anglický → Markéta → Jakub V. Skotský → Marie → Jakub VI. Anglický a Skotský → Alžběta → Sofie → Jiří I. Anglický a Hannoverský → Jiří II. Anglický a Hannoverský → Frederick Lewis, kníže z Walesu → Jiří III. Anglický a Hannoverský → Edward, vévoda z Kentu → Victorie Anglická → Edward VII. Britský → Jiří V. Britský → Jiří VI. Britský → Alžběta II. Britská → princezna Anna → Zara Phillips

K uzavření sňatku srdečně blahopřejeme.

Petr Nohel