Vážený pane kolego,

setkali jsme se nejednou v mediálních debatách před různými volbami v minulosti. Poprvé to bylo před pár lety v předvolebním studiu rádia Regina. Myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že jsme se – ke vzájemnému počátečnímu překvapení – shodli na mnoha tématech a v mnoha otázkách a tato dobrá tradice nejen pokračovala při dalších debatách, ale dokonce vyústila i v konkrétní čin – v naši otevřenou volební podporu vašeho (v koalici se Zelenými a KDU – ČSL) kandidáta Libora Michálka ve 2. kole senátních voleb v r. 2012.

Protikorupční étos, rétorika a posléze i reálné protikorupční politické kroky Pirátů mi byly a nadále jsou velmi sympatické. Očekával jsem od vašeho vstupu do komunální, krajské a posléze i parlamentní politiky rozvíření stojatých vod zahnívajícího rybníku parlamentní partokracie a narušení zabetonovaného politického establishmentu a myslím, že totéž od vás do značné míry očekávali a dosud očekávají nejen vaši voliči a sympatizanti, ale jistě i kritická a myslící část elektorátu jiných stran i nerozhodnutých. Za svoji osobu nemohu tvrdit, že bych na tomto poli neviděl vaši snahu a i některé konkrétní výsledky.

Ovšem váš hlas pro znovustržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí (ano, čtete dobře, v morální rovině se znemožnění obnovení rovná znovustržení) rázem změnil situaci. Vystupujete sice nadále do značné míry kriticky vůči systému a establishmentu, ale tímto svým politováníhodným podílem na revolučním a antikulturním barbarství jste se naopak do systému zařadili. Totiž do systému účelového, jednostranného, zpolitizovaného, zideologizovaného a tudíž zároveň logicky nevědeckého a neobjektivního výkladu naší historie, do systému pseudovlasteneckých manter omílaných až do zblbnutí, do systému zuřivého odporu k jakékoliv snaze o smíření, pokoru, pokání a vzájemnou národní a interkonfesijní empatii a dialog.

Vím, že nejste členem magistrátního zastupitelstva a toto hlasování nebylo Vaší osobní záležitostí a nevím ani, jak byste hlasoval Vy. Vím také, že jste velmi vzdělaný a inteligentní. Myslím si tudíž, že i když Vaše vzdělání není formálně přímo historické, neměl by Vám Váš nepochybný a úctyhodný všeobecný přehled dovolit, abyste mlčky a bez jakéhokoliv protestu souhlasil s tím, že Vaši členové v Zastupitelstvu se nejen nedokázali postavit proti iracionálním, ahistorickým resentimentům a předsudkům, ale přijali je dokonce za své. Nemohu uvěřit tomu, že Vás osobně by zoufalé bláboly o „symbolu pobělohorské poroby“ mohly přesvědčit.

Tady nejde jen o to, že pro katolíky musí logicky jít o opakovanou urážku Panny Marie (i když katolíků, pravoslavných a případně dalších křesťanů ctících P. Marii není zase tak málo, jak bývá tvrzeno), ale o problém celonárodní a celospolečenský. Proti antikulturnímu vandalismu se totiž ihned po činu postavila jedna z největších intelektuálních autorit té doby, Zdenka Braunerová a v průběhu desetiletí se k ní připojila celá plejáda vynikajících uměleckých, vědeckých a duchovních osobností, a to napříč politickým spektrem a konfesemi, a tento proces během posledních takřka 30 let kulminoval v systematickém a neúnavném úsilí Společnosti pro obnovu mariánského sloupu za účasti široké kulturní veřejnosti, např. bratří Formanů, mnoha historiků, architektů, umělců atd. a byl korunován zaslouženým úspěchem, který byl také vašimi členy v Zastupitelstvu zmařen.

Zmařen samozřejmě jen dočasně, i kdyby třeba nadlouho. Sloup totiž na Staroměstském náměstí stát jednou bude, i kdyby to mělo být za sto nebo tisíc let. Stát ale budou také jména vašich členů ze Zastupitelstva hl.m. Prahy. V archívech, v paměti, v historii. Navždy!

V setrvalé úctě a s přáním dobra Václav Srb, čestný předseda Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

  • 1