Česká poslanecká sněmovna ve středu 7. června 2017 přijala usnesení adorující bitvu u Zborova, ve kterém se poslanci vyjádřili v tom smyslu, že:

Českoslovenští legionáři vybojovali za první světové války v bitvě u Zborova velké vítězství a významně přispěli k uznání legitimity zahraničního odboje a našeho práva na sebeurčení. Hrdinové od Zborova se zasloužili o stát.

V usnesení poslanci dále říkají, že jsou si vědomi významu bitvy u Zborova pro vznik samostatného československého státu, pro formování bojových tradic naší armády a pro pěstování ducha svobody, občanské hrdosti a lásky k vlasti.

Oběti československých legionářů přinesly u Zborova velké vítězství a významně přispěly k uznání legitimity zahraničního odboje a našeho práva na sebeurčení. Činy legionářů by neměly být nikdy zapomenuty. Hrdinové od Zborova se zasloužili o stát...

Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska je nucena se od tohoto prohlášení distancovat, neboť je považuje za neodpovídaící skutečnosti a stejně zavádějící, jako například zákon o tom, že se prezident Beneš zasloužil o stát, a to z následujících důvodů.

  1. bitvu u Zborova nelze nazývat bitvou, ale v rámci probíhající války lze střet považovat nejvýše za potyčku. Na straně XLIX. sboru 11. ruské carské armády v ní bojovaly tři nekompletní pluky, tedy zhruba pěší brigáda pod velením plukovníka Trojanova. Na straně c. a k. armády v sestavě 37. brigády a 19. divize pod velením podmaršálka Böltze bojovaly zbytky dvou českých pluků 75. jindřichohradeckého a 35. plzeňského, zdecimované předchozími boji. Tedy zhruba brigáda proti brigádě.
  2. vydávat boj Čechů proti Čechům za velké vítězství je bezprecendentním zkreslaním skutečnosti, kterým se čeští poslanci zasloužili o velkou radost všech nepřátel českého státu a národa. Nelze na jedné straně oslavovat fakt, že mnozí čeští vojáci v císařských uniformách odmítli střílet do útočících Čechů, a na druhé straně hovořit o velkém válečném vítězství útočníků.
  3. potyčka u Zborova v žádném případě nepřispěla k uznání legitimity zahraničního odboje a našeho práva na sebeurčení. V zemích Dohody o ní nikdo téměř nic nevěděl a česká legionářská brigáda byla vzápětí téměř zničena v krvavém tarnopolském ústupu. Pokud se čs. legie nějak zasloužily o budoucí vznik samostatného Československa, bylo to o rok později, kdy zatarasily cesty přes Volhu a znemožnily přesun statisíců německých zajatců ze sibiřských táborů na francouzskou frontu (kde právě vrcholila německá ofenzíva), jejichž vydání vyplývalo z dohod v Brestu Litevském.
  4. pokud se potyčka u Zborova stala základem bojových tradic naší současné armády, pak o tuto armádu musíme mít velké obavy. Byla by totiž založena na oslavě dezerce a zrady složených vojenských přísah. Český stát ani český národ nebyly v roce 1917 ve válečném stavu s Rakousko-Uherským císařstvím. Přinejmenším část ,,vítězů" od Zborova (vyjma těch, kteří již před tím měli ruské občanství), se tohoto činu dopustila a bojovala proti státu, jehož byli občany v cizích službách. Koruna Česká se domnívá, že principy a právní zásady platí pro všechny stejně a nelze je omlouvat tím, že - co je české, to je hezké. Podle stejných principů bychom museli stejným způsobem oslavovat například henleinovské ordnery z roku 1938 a legii Freikorps, jejíž příslušníci se ze stejně nacionálních důvodů postavili se zbraní v ruce proti státu, jehož byli občany. Nemůže být jedno zločin a druhé zásluha.

Koruna Česká v žádném případě nechce snižovat hrdinství jednotlivců, kteří na jedné i druhé straně této potyčky u Zborova projevili odvahu a sebeobětování pro věc, v jejíž smysl a správnost věřili. Národní a státní tradice však nelze stavět na lži a zkreslovní skutečnosti. Tuto chybu udělala takzvaná první republika. Pokud i dnes dovolíme našim politickým elitám, aby postupovaly stejně, můžeme se brzy nadít toho, čeho se občané první republiky dočkali od svých politických elit v září 1938.

Brzy nám možná někdo z politiků začne vysvětlovat, že - Raději Hitler, než Habsburk, jak to v roce 1938 učinil ten, který se podle našich politických elit zasloužil o stát.

Koruna Česká považuje potyčku u Zborova nanejvýše za trapný omyl (nebo záměr), který postavil na malém úseku fronty Čechy proti Čechům, ale rozhodně nikoliv za jakousi zásadní bitvu a vítězství Čechů proti císařským armádám. Současný pokus probouzet nacionalistické vášně pomocí dávných lží a polopravd považuje Koruna Česká za velmi nebezpečný trend a především sebeklam.

Jan Drnek - člen předsednictva Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

  • 1