Dne 28.2.2013 proběhl v Poslanecké sněmovně seminář s názvem "MARŠÁL RADECKÝ - ODKAZ"
Seminář pod záštitou ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga uspořádal Výbor pro kulturu parlamentu ČR spolu s Občanským sdružením Radecký 1766 – 2016.  Seminář se věnoval jak samotné osobě maršála Radeckého a historii jeho pomníku, tak i možnostem jeho obnovení.

Zpráva o semináři Radecký – dědictví.
Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766 – 2016 o.s. ve čtvrtek dne 28.února 2013 v jednom ze sálů budovy Parlamentu.


Přítomné uvítal pan poslanec PhDr. Daniel Korte, zejména přítomného pana velvyslance Rakouské republiky Dr. Trauttsmansdorffa.

Seminář zahájila paní poslankyně MUDr. Gabriela Pecková úvodním proslovem, v němž velmi důrazně připomněla potřebu objektivního přístupu k našim národním dějinám  a význam osobností, které je vytvářely.

Setkání pak moderoval pan poslanec Korte.

Dalším bodem programu bylo skvělé vystoupení dechového orchestru Pralinky, vedeného dirigentem Mgr. Pavlem Bělíkem. Orchestr nastoupil s břeskným rakouským vojenským pochodem a na úvod semináře zahrál Pochod Radeckého. Přítomní vyslechli Radeckého pochod vstoje, a doprovodili hudbu potleskem.

Jak pravil pan poslanec Korte, něco takového se v budově Parlamentu odehrálo poprvé v historii! 

Výtečnou úvodní přednášku pronesl pan poslanec, historik Mgr. Zdeněk Bezecný Ph.D. Hovořil o osobě maršála Radeckého a jeho době, také o aspektech vývoje vztahů mezi národy monarchie a jejich postupném deformování nacionalistickými vlivy. Zdůraznil velikost osobnosti maršála Radeckého nejen jako velitele, ale i jako vojenského teoretika, a  ve své době oblíbeného správce měst Olomouce i Milána. Zhodnotil hraběte Radeckého jako mimořádnou osobnost rakouských, ale především českých dějin. V poměrech druhé poloviny 19. století, kdy se i vlastenečtí vůdcové českého národa plně ztotožňovali s Rakouskem, byl Radecký symbolem tohoto státního vlastenectví.

V následné diskusi pak dr. Bezecný velmi fundovaně čelil ideologicky motivovaným dotazům přítomného zástupce kritiků  obnovy pomníkuV diskusi padl též dotaz, proč stejně jako maršála Radeckého nepřipomínáme českého vojevůdce Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic, obránce Vídně proti Turkům v roce 1683.  Na dotaz odpověděl z pléna PhD. Milan Novák sdělením o každoroční připomínce tohoto vojevůdce, konané v Milešově u Lovosic. Pozval přítomné k účasti.

Po přestávce následovala přednáška předsedy občanského sdružení Radecký 1766 – 2016,  ing. arch. Jana Bárty, na téma případného budoucího umístění pomníku na Malostranské náměstí. Přednášku doprovodil zákresy do současné situace náměstí; zdůraznil, že úvahy o umístění pomníku by se měly zásadně odvíjet v prostoru Malostranského náměstí. Informace doprovodil vizualizacemi a připomněl, že dalším krokem by mělo být získání rozhodujících politických představitelů města a pak zahájení projektových příprav.

Následovala zajímavá přednáška restaurátora kovů pana Ivana Housky, který seznámil plénum se způsoby odlévání bronzových plastik a vývojem metod montáže jednotlivých částí, což prezentoval např. na sochách Františka I., anděla na sloupu Čechova mostu či trigy Národního divadla. Dále hovořil o výsledku své orientační prohlídky Radeckého pomníku v Lapidáriu Národního muzea. Popsal technologie, použité při jeho montování a původní autorské povrchové úpravě. Vyzdvihl mimořádnou kvalitu práce kovolijců i ciselérů.

 Posledním příspěvkem bylo vystoupení generálního ředitele Národního muzea pana PhDr. Michala Lukeše Ph.D., připravené ve spolupráci s kurátorkou PhDr. Danou Stehlíkovou, ve kterém informoval  o historii uložení pomníku ve sbírkách  a o průběhu jeho běžné údržby. Velmi přínosná byla informace o probíhajícím zevrubném zkoumání sousoší a jeho osudů ve veřejném prostoru  od odhalení dne 13.11.1858, přes léta 1918 – 1920, kdy byl prozatímně uložen v Lapidáriu, až do dneška; sdělil, že současně probíhá i průzkum sousoší a pořizování 3D dokumentace. Pořízená 3D dokumentace umožní např. pořízení modelů i forem k odlévání. Výsledky zkoumání vedeného dr. Stehlíkovou budou během března zveřejněny v časopise Národního muzea. Přítomní ocenili zájem NM o další osudy pomníku.

Závěrem: Setkání se zúčastnilo odhadem 80 posluchačů, kteří vyjádřili svoji podporu myšlence obnovy této skvělé skulptury, resp. jejího vrácení na důstojné místo, které po veřejné diskusi bude doufejme brzy vybráno.

Pan poslanec Korte přítomným poděkoval za účast a projevy podpory myšlence obnovy pomníku, tohoto mimořádného sochařského díla. Setkání uzavřel s tím, že je třeba trvat na pravdivém, neselektivním výkladu historie zemí Koruny české a nezapomínat na velikány naší národní minulosti. I k této důležité snaze setkání snad přispělo.

Zaznamenal: Jan E. Bárta                                                     V Praze 15.března 2013

  • 1