Kalendář akcí
<< Červenec 2017 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
     
      
SVÁTEK SLAVÍ
Dnes : Jakub
Zítra : Anna
Kontakt

Koruna Česká
monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska

Senovážné náměstí 24,
110 00 Praha 1, Česká republika

IČ:44266740

Email: info@korunaceska.cz


Bankovní spojení:

FIO banka: 333311333 / 2010
(provozní účet - členské příspěvky, faktury)

FIO banka: 2700765126 / 2010
(transparentní účet - dary) 

FIO banka: 2301205375 / 2010
(transparentní účet - volební kampaně)

Přehled nepeněžních plnění ocenitelných v penězích:
Strana dosud neobdržela žádná nepeněžní plnění ocenitelná v peněnzích
 

Vyhledávání
Vážení přátelé, omlouváme se za nedostatečné aktualizace webových stránek Koruny České v posledních měsících. Koruna Česká pro Vás připravuje nové webové stránky, které by měly být během několika týdnů spuštěny.

Mgr. Petr Nohel - anglický výraz „Czechia“, je problematický

Úvahy a články

Vážení přátelé,

 

děkuji mnohokrát za upozornění na iniciativu k současným diskusím o jednoslovném názvu našeho současného státu a dovolte, abych krátce zareagoval a sdělil Vám svůj postoj v této věci.

 

Koruna Česká (monarchistická stran Čech, Moravy a Slezska), jak již z jejího názvu vyplývá, ctí a uznává zemským princip naší vlasti, a proto podporuje důstojné a smysluplné akce vedoucí k pozvednutí našeho společného povědomí nejen o historii zemského upořádání na územní současného státního útvary, který je označován jako Česká republika.

 

Je třeba mít na paměti, že zemské uspořádání naší vlasti není záležitostí historickou, která je dnes libovolně měnitelná, ale živým a trvajícím principem, který nemůže změnit ani změna názvu státu, ani proměnné krajské upořádání, ani většinové hlasování nebo cokoliv jiného. Náš současný stát se skládá ze tří historických zemí: Slezsko, Morava a Čechy, přičemž to, co nás svedlo dohromady a co nás vzájemně vždy spojovalo, byla osoba panovníka, který v Čechách vládl jako český král, na Moravě jako moravský markrabě a ve Slezsku jako slezský vévoda. Díky této dynastické jednotě se ustálily hranice těchto našich zemí pokojně a nekrvavě a jsou dodnes, alespoň v mých očích, neměnné.

 

Musím však přiznat, že jako monarchisté nemáme větší problém s názvem Česko. I když je to název podobný slovu Čechy, je přeci jen jiný a tedy odlišitelný. Rovnice „Čechy + Morava + Slezsko = Česko“ nám tedy nijak zvlášť nevadí. Ostatně i v názvu „Česká republika“ představuje slovo „česká“ celé „Česko“ a nikoliv pouze „Čechy“.

 

Přesto se nám monarchistům název „Česká republika“ nelíbí. Není to ovšem dáno slovem „česká“, ale slovem „republika“. Uznáváme, že každý stát by měl mít svůj jednoslovný výstižný název, ve kterém by se jako aktuální státní zřízení neobjevovalo. Běžně přeci říkáme, že „jedeme na Slovensko“ nikoliv do „Slovenské republiky“ nebo „jedeme do Španělska“ nikoliv „do Španělského Království“.

 

Je ovšem zásadním omylem prosazovat takový jednoslovný název za každou cenu. Největší chybou, které se můžeme dopustit, je pojmenování státního útvaru pouze po jedné ze zúčastněných zemí. Z tohoto důvodu je nutné odmítnout např. jinak libozvučný název „Bohemia“, který je ovšem názvem pouze Čech a s Moravou a Slezskem nemá nic společného.

 

Název, který navrhuje ministr Zaorálek, totiž anglický výraz „Czechia“, je problematický, protože nebylo dosud zcela uspokojivě vysvětleno, zda se jedná o překlad slova „Česko“ (což by bylo v pořádku), nebo slova „Čechy“ (což by bylo naprosto mylné).

 

Složitá otázka našeho souhrnného pojmenování je ovšem dána také historicky. Naše země totiž nikdy v historii jednoslovný název příliš nepoužívaly. Byli jsme známi jako Země koruny české, nebo lidověji jako České země, přičemž těmito českými zeměmi byly míněny Čechy, Morava, Slezsko i obojí Lužice. Osobně bych proto považoval za nejšťastnější řešení propagaci anglického jednoslovného pojmenování Czechlands, ze kterého je patrno, že se jedná o více zemí, které spolu tvoří jeden státní celek. I když ani tento název není ideální, blíží se podle mého názoru nejvíce skutečnému stavu věci.

 

Ať už dopadne přijetí některého z návrhů jakkoliv, dává nám každopádně současná situace příležitost obnovit diskuse nejen o historické, ale především o zemské a správní suverenitě všech našich zemí. Posilování zemského principu ve vědomí veřejnosti je totiž samozřejmým začátkem celého procesu, který se nesmí zastavit u pouhých proklamací a historických výkladů, ale musí nutně směřovat k reálnému a oficiálnímu uznání našich zemských hranic a s nimi spojenou samosprávnou otázkou.

 

I když náš společný stát nepatří zrovna k největším, není žádného důvodu pro to, aby se o všech věcech rozhodovalo z centra jedné země, nebo – ještě hůře – z umělých center krajských, která si z podstaty věci nikdy nemohou získat respekt poučených a uvědomělých občanů – tedy nás všech.

 

Petr Nohel