Kalendář akcí
SVÁTEK SLAVÍ
Dnes : Lubomír
Zítra : Petr a Pavel
Kontakt

Koruna Česká
monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska

Senovážné náměstí 24,
110 00 Praha 1, Česká republika

IČ:44266740

Email: info@korunaceska.cz


Bankovní spojení:

FIO banka: 333311333 / 2010 (provozní účet - členské příspěvky, faktury)

FIO banka: 2700765126 / 2010 (transparentní účet - dary) 

 

Vyhledávání
Vážení přátelé, omlouváme se za nedostatečné aktualizace webových stránek Koruny České v posledních měsících. Koruna Česká pro Vás připravuje nové webové stránky, které by měly být během několika týdnů spuštěny.

Monarchie ve světě

Jordánsko

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie.

Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Transjordánsko nebo Zajordánsko, protože leží na východ od Jordánu. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno území dnešního Jordánska v letech 1921-1946, kdy podléhalo jako mandátní území Britům.

Náboženství: sunitští muslimové 92 %, křesťané 6 % (hlavně řečtí pravoslavní, ale též uniaté a římští katolíci, syrští pravoslavní, koptští pravoslavní, arménští pravoslavní, a protestanti), jiní 2 % ( šíitští muslimové a skupinky drúzů).

Státní zřízení Jordánska je konstituční monarchie, v jejímž čele stojí od roku 1999 král Abdalláh II. Následníkem trůnu je jeho syn Husajn, narozený v roce 1994.

Kambodža

Kambodža (kambodžsky Kâmpŭchea), celým názvem Kambodžské království nebo Království Kambodža (kambodžsky Preăh Réachéanachâkr Kâmpŭchea), je království v jihovýchodní Asii. Sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem; na jihozápadě má přístup k Thajskému zálivu Tichého oceánu. Země patří mezi nejchudší v regionu. Smutný věhlas si získala zejména vinou řádění Rudých Khmerů v letech 1975-1979, kdy byly vyvražděny na 2 miliony obyvatel (zhruba čtvrtina tehdejší populace). V letech 1976 - 1990 byl pro Kambodžu používán název Kampučia (1976-1979 Demokratická Kampučia (kambodžsky Kampuchea Prachea Thipatey), 1979-1990 Kampučská lidová republika, duben 1990 - září 1993 Kambodžský stát).

Král Norodom Sihanuk, který v průběhu více než šesti desetiletí povětšinou stál v čele země ať už jako král, předseda vlády či prezident (krátce byl formální hlavou státu i za Rudých Khmérů a Kambodža tak vlastně byla první komunistickou monarchií na světě) v roce 2004 pro chatrné zdraví abdikoval. Kambodža je království a volební monarchie, nového krále vybírá Královská trůnní rada, jen z vybraných osob. Novým panovníkem byl 14. října 2004 vybrán Sihanukův mladší syn Norodom Sihamoni, který mimo jiné hovoří plynně česky, neboť dlouhá léta studoval v Praze a žil třináct let v Československu.

Kanada

Kanada je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.

Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (oficiální jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.

Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Alžběta II., královna Velké Británie. Královniným zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní zastupitelská demokracie s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.

Katar

Katar (oficiálním názvem Stát Katar) je emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Země se nachází na poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.

Státní zřízení Kataru je monarchie v jejímž čele stojí emír Hamád bin Chalífa as-Sání.

U nás je Katar nepříjemně známý jistou mravnostní kauzou katarského prince Hámida bin Abdala Sáního.

Kuvajt

Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny.

Kuvajt je konstituční monarchie, hlavou státu je emír Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabah (od 30. ledna 2006).

Lesotho

Království Lesotho (dříve Basutsko) je malý vnitrozemský stát stát v Jižní Africe. Jeho jediným sousedem je Jihoafrická republika. Lesotho je členem Commonwealthu. Jméno Lesotho se dá přeložit jako „země lidí, kteří mluví jazykem Sotho“.

Lesotho je konstituční monarchií, hlavou státu je král Letsie III.

Malajsie

Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín ji oddělují dva úzké průlivy a Suluské moře mezi nimi.

Malajsie je člen OSN a Commonwealthu.

Malajsie se člení na 13 spolkových států - devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty), Sabah, Saravak, Malaka a Pulau Pinang jsou republikami - a tři federální teritoria (Kuala Lumpur, Labuan,Putrajaya).

Hlavou Malajského státu je král (Yang di-Pertuan Agong) volený Konferencí rodových sultánů - vládců devíti malajských států federace. Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté.

Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Během jednoho cyklu by se měli na trůnu vystřídat postupně hlavy všech států Malajsijské federace, v jejichž čele stojí sultán.

Malajsie je konstituční monarchií a král má především ceremoniální funkci. K jeho hlavním ústavním pravomocím patří jmenování předsedy vlády, schvalování rozpuštění parlamentu (návrh předkládá premiér), jmenování soudců Nejvyššího soudu, udělování státních vyznamenání, jmenování velvyslanců, přijímání pověřovacích listin cizích velvyslanců a udělování milostí.

Maroko

Maroko, arabsky al-Maghrib, doslova „Západ“, je stát na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho sousedy jsou na východě Alžírsko, na jihu Západní Sahara (uznáme-li ji za součást Maroka, pak Maroko sousedí na jihu s Mauritánií) a na severu dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla.

Podle ústavy je Maroko konstituční demokratickou a sociální monarchií. Ve skutečnosti má však největší vliv na rozhodující otázky sám král, který je hlavou státu, vrchnim velitelem ozbrojených sil a zároveň i duchovní hlavou muslimského obyvatelstva. Má nejvyšší zákonodárnou moc, protože schvaluje všechny zákony usnesené parlamentem, jmenuje ministry, může rozpustit parlament a vyhlásit výjimečný stav. Od roku 1999 vládne král Mohamed VI.

Nový Zéland

Nový Zéland (anglicky New Zealand, maorsky Aotearoa) je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a další menší ostrůvky. Nejbližšího stát je asi 2000 km vzdálená Austrálie.

Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, kteří na Nový Zéland připluli během 9.-14. století. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75 %). Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15 %). Negramotnost obyvatelstva je kolem 1 %. Téměř 88 % obyvatel žije ve městech. Střední délka života mužů je 75,5 let, u žen 81,6 let. Podíl párů bez dětí je 76 %.

Novozélandské království (anglicky Realm of New Zealand) je území, na kterém je hlavou státu britská královna Alžběta II. z titulu královny Nového Zélandu. Království zahrnuje Cookovy ostrovy, Nový Zéland, Niue, Tokelau a sporné území na Antarktidě označované jako Rossova dependence.

Omán

Omán, oficiálně Sultanát Omán je arabský stát v jihozápadní Asii, přesněji v jihovýchodní části Arabského poloostrova, ležící na pobřeží při Arabském moři a Ománském zálivu. Na severu sousedí se Spojenými arabskými emiráty (délka hranice 410 kilometrů), na jihozápadě s Jemenem (288 kilometrů) a na západě se Saúdskou Arábií (676 kilometrů). Celková rozloha země je 309 500 km². Součástí Ománu jsou též exklávy Madha a Musandam.

V zemi žijí přibližně tři miliony obyvatel. Početně nejzastoupenějším etnikem jsou Arabové, následují přistěhovalci původem z Jižní Asie – Bangladéše (Bengálci), Indie, Pákistánu (Balúčové) a Srí Lanky a též Afriky. Valná většina obyvatel jsou muslimové, nejrozšířenější je ibádíjovská větev islámu. Nejvyznávanější náboženství mimo islámu je hinduismus. Mezi dorozumívací jazyky patří úřední arabština a hojně používaná angličtina.

Omán je monarchií. Současným sultánem a zároveň předsedou vlády je Kábús bin Saíd z dynastie al-Saídů. Titul monarchy je dědičný.

Papua-Nová Guinea

Papua-Nová Guinea je přímořský stát v Oceánii. Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.

Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.

U některých kmenů se hluboko do 20. století praktikoval rituální kanibalismus.

Papua-Nová Guinea je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem.

Saudská Arábie

Saúdská Arábie (Království Saúdské Arábie) je absolutní monarchie, zaujímající většinu plochy Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Jejími sousedy jsou Jordánsko, Irák, Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán a Jemen. Má 24 milionů obyvatel a patří díky zásobám ropy k nejbohatším na světě. Ropa tvoří téměř 95 % vývozu země. V zemi má absolutní moc král, volený parlament neexistuje.

Státní ideologií je wahhábistická forma islámu a pouze muslimové mohou být státními občany Saúdské Arábie, přičemž odpadlictví od víry je v této zemi trestným činem.

Státní zřízení Saúdské Arábie je monarchie dědičná zvláštním způsobem seniorátu. Nástupce vybírají čelní představitelé královské rodiny.

Spojené arabské emiráty

Spojené arabské emiráty (SAE) je stát na středním východě, rozkládající se v jihozápadní Asii na východě Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií.

Všechny emiráty tvořící SAE jsou absolutistické monarchie. Pouze emirát hlavního města Abú Dhabí má ústavu. Vládci emirátů jsou členy Nejvyšší rady. Emírové volí prezidenta a viceprezidenta federace a jmenují čtyřčlenný poradní orgán.

Prezidentem federace je v současné době Chalífa ibn Saíd al-Nahaján.

Svatá Lucie

Svatá Lucie je ostrovní stát v Karibském moři v souostroví Malé Antily (patří mezi Návětrné ostrovy) mezi Martinikem a Svatým Vincencem.

Ostrov získal autonomii roku 1967 a úplnou nezávislost v roce 1979. Obyvatelé jsou černoši, potomci otroků z Afriky (tvoří skoro 90 % populace), a žije zde menšina Indů (2,5%). Hlavou státu je britská královna, která je zastupována generálním guvernérem. Výkonnou moc má vláda, která se zodpovídá demokraticky volenému dvoukomorovému parlamentu. Svatá Lucie je členem Commonwealthu.

Svatý Kryštof a Nevis

Svatý Kryštof a Nevis je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách (patří mezi Závětrné ostrovy).

Souostroví je součástí Commonwealthu. V čele státu je britská královna, která je zastupována generálním guvernérem.

Svatý Kryštof a Nevis je členem většiny karibských regionálních seskupení (např. Karibské společenství, Organizace východokaribských států, Východokaribská měnová unie).

Svatý Vincenc a Grenadiny

Svatý Vincenc a Grenadiny, ostrovní stát v Karibiku v souostroví Malé Antily, patří mezi Návětrné ostrovy, které leží při severním pobřeží Jižní Ameriky. Většinu území státu svou rozlohou zaujímá ostrov Svatý Vincent (344 km²), který je sopečného původu. Zbytek tvoří Grenadiny, skládající se z 32 menších korálových ostrůvků, z nichž je jen polovina osídlena.

Ostrov je konstituční monarchií v rámci Commonwealth Realm. Hlavou státu je tak britská královna Alžběta II. zastupovaná generální guvernérem Frederickem Ballantynem. Ostrov je členem Commonwealthu. Zákonodárné shromáždění má 21 členů.

25. listopadu 2009 proběhlo na ostrově republikánské referendum o změně státního zřízení na republiku. Bylo ale zamítnuto 55,64 % zúčastněných voličů. Ostrov tak zůstává monarchií s panovníkem sdíleným s Spojeným královstvím.

Svazijsko

Svazijsko je stát v jižní Africe. Jeho sousedy jsou Mosambik a Jihoafrická republika. Vzhledem k vysoké rozšířenosti infekce HIV mezi lidmi činí průměrná délka života v zemi pouhých 32,62 let, nejméně na světě.

6. září 1968 bylo vyhlášeno nezávislé království v rámci britského Commonwealthu.

Státním zřízením Svazijska je absolutistická monarchie.

Svazijské království není klasická dědičná monarchie. Král nejmenuje svého nástupce, ale namísto toho, královská rodina rozhodne, která z králových manželek se stane "Velkou ženou" a "Indovukazi" (Královna matka). Syn této "Velké ženy", se automaticky stane příštím králem. Nejstarší syn není nikdy jmenován nástupcem, ale získává jiné ceremoniální role ve státu. Hlavou státu je nyní král Mswati III.

Šalamounovy ostrovy

Šalamounovy ostrovy je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Papuy-Nové Guineje. Druhým sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví Vanuatu. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají dohromady rozlohu více než 28 400 km².

Šalomounovy ostrovy jsou od roku 1978 nezávislé na Velké Británii.

Státní zřízení je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Alžběta II. zastupovaná Sirem Nathanielem Waenem. Země je členem Commonwealthu.

Thajsko

Thajské království, zkráceně Thajsko, je stát v jihovýchodní Asii. Jeho sousedy jsou Myanmar, Laos, Kambodža a Malajsie. Hlavním městem je Bangkok, thajsky nazývaný Krung Thep. Thajsko patří k častým turistickým cílům.

Thajsko bylo v minulosti známo pod jménem Siam, které bylo oficiálním názvem státu do 11. května 1939 a znovu v letech 1945 až 1949. Etnonymum Thai v thajštině původně znamenalo „svobodný“.

Thajsko je konstituční monarchií a v jejím čele stojí král Bhumiphol Adulyadej. Jedná se o podobný systém jako ve Spojeném království, i když v Thajsku má monarchie větší vliv. Má daleko větší dozorčí úlohu ve státě a předkládá řadu projektů na rozvoj země.

Tonga

Tonga (Království Tonga) je stát v Oceánii. Království se rozkládá na souostroví Tonga v jižním Pacifiku. Skládá se ze 172 různě velkých ostrovů; 36 z nich je obydlených. Největším ostrovem je Tongatapu s rozlohou 257 km². Leží cca na 1/3 cesty mezi Novým Zélandem a Havají. Souostroví se táhne v severojižně orientovaném pásu dlouhém asi 800 km. Nejsevernější ostrov leží necelých 300 km od Samoy. Na západě se nachází asi 500 km daleko Fidži, na východě leží po 450 km Niue a po 1100 až 1500 km Cookovy ostrovy. Nový Zéland leží 1770 km na jihojihozápad.

Tongánský král panuje doživotně, královský titul je dědičný. Dlouholetou hlavou státu (1965-2006) byl král Taufa’ahau TUPOU IV. Po jeho úmrtí v září 2006 nastoupil na trůn jeho syn SIAOSI Tāufa’āhau Manumataongo Tuku’aho TUPOU V., někdy uváděn také jako George Tupou V. Král se narodil v r. 1948, korunním princem byl jmenován v r. 1966, v letech 1979 až 1998 byl ministrem zahraničních věcí. Je svobodný, má jedno dítě (dceru, která nebude moci zdědit trůn). Král Siaosi ‘George’ Tupou V složil královskou přísahu 11. září 2006.

Tonga je součástí britského Commonwealthu. V roce 1999 se stala členem Organizace spojených národů. Tongánští vojáci se účastní mírových misí OSN. Tonga v zásadě nikdy neztratila svou místní („domorodou“) vládu, což je v oblasti Pacifiku výjimečný jev.

Tuvalu

Tuvalu, dříve Ellice neboli Lagunové ostrovy, je ostrovní stát v Oceánii. Leží mezi Havají a Austrálií. Tuvalu znamená v tuvalštině „osm stojících pohromadě“. Vyjma Vatikánu má nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států.

Tuvalu je konstituční monarchií. Patří do Společenství národů (Commonwealth) a uznává královnu Alžbětu II. jako královnu Tuvalu. Ta je zastoupena generálním guvernérem, který je jmenován na pokyn premiéra.

Vatikán

Stát Vatikán vznikl 11. února 1929 (na základě Lateránských smluv). Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je vnitrozemský suverénní městský stát, jehož území se skládá ze zděných uzavřených prostor uvnitř města Řím, hlavního města Itálie. Zaujímá rozlohu přibližně 44 hektarů (110 akrů. Vatikán má 572 občanů, z toho 32 žen. V samotném Vatikánu má stálý pobyt celkem 444 osob, z toho 223 Vatikánských občanů. Státní zřízení je teokratická absolutní monarchie v čele s papežem Benediktem XVI.